Kolektivní monografie věnovaná poněkud pozapomenuté postavě českých a středoevropských středověkých dějin, nejmladšímu synovi českého krále a římského císaře Karla IV, Janu Zhořeleckému.
Drtivá většina filmové literatury se zabývá díly klasického filmového kánonu, přelomovými snímky mainstreamové (žánrové) produkce či tzv. artovými filmy. Tato kniha je pokusem vykročit mimo toto tradiční pole, mezi díla považovaná za braková, ...
Kniha je členěna do šesti odílů: 1. Vědomí příslušnosti k České koruně. 2. Proti husitským Čechám. 3. České stavy ve jménu Koruny. 4. Město, region, země. 5. Historiografie – zrcadlo regionálního vědomí. 6. Vzdělání – brána k porozumění.
Autorka ve své monografii zkoumá nepříliš známou kapitolu z dějin českého školství a vzdělanosti, a tou je snaha premonstrátského řádu kolem poloviny 17. století o založení vlastního učení.
Soubor textů, které vznikly jako výstup stejnojmenného pracovního setkání odborníků z různých oborů, aby vytvořily aktuální obraz bádání o tomto původně zřejmě samostatném městském založení (záhy spojeném se Starým Městem pražským v jeden celek).
Kniha Luboše Ptáčka je první „kurosawovskou“ monografií, která vychází v českém prostředí. Ve své rozsáhlé studii se autor pokouší o celistvý portrét této osobnosti světového filmu.
Monografický sborník věnovaný světově proslulému fotografovi a avantgardnímu filmaři Alexandru Hackenschmiedovi - Hammidovi, sestavil rakouský filmový vědec Michael Omasta k 95. výročí tvůrcova narození.
Odborná práce Martina Musíllka vychází z podrobného průzkumu nejstarších dochovaných knih Starého Města pražského. Autor se zde snaží poskytnout co nejširší obrázek o societě Starého Města po polovině 14. století.
Monografický sborník textů "BÉLA TARR. V oku velryby" se pokouší osvětlit z různých úhlů pohledu dosavadní dílo stěžejního maďarského režiséra současnosti - Bély Tarra.
Jedna z posledních shrnujících studií o díle Ingmara Bergmana. Autor se zaměřil na hlavní témata, která se objevují v Bergmanových filmech v jeho různých tvůrčích etapách.
Pokus o dekódování proslulého snímku bratrů Wachowských. Joshua Clover nezkoumá film jen jako zajímavý filmový experiment ale i jako filosofické sdělení, které poukazuje na důsledky směřování moderní civilizace.
Velmi oživující pohled na stylovou a technickou stránku tohoto moderního kultovního snímku, který si pohrává s žánry, překračuje je a mísí s četnými citacemi na známé filmy minulosti.
