Výsledek pro: Dědičnost, osobnost, společnost

Časopis Paměť a dějiny přináší kromě řady historických studií také recenze nových knih a nekrology dvou velkých osobností spojených s disentem – Jana Sokola a Františka Lízny.

Středobodem revue je padesáté výročí vydání knihy Alexandra Solženicyna Souostroví Gulag, která sehrála stěžejní roli v povědomí o povaze a rozsahu sovětských represí jak v komunistickém světě, tak i na Západě.

Osud sousoší, v němž se odráží naše poválečná historie, mapuje úvodní studie nejnovějšího vydání revue Paměť a dějiny. Z dalších studií se čtenář dozví třeba to, jak se režim hlásající „vědecký ateismus“ snažil neutralizovat cyrilometodějské oslavy.

Aktuální číslo revue Paměť a dějiny vychází při příležitosti stého výročí narození tajného katolického biskupa Felixe Marii Davídka (1921–1988) a věnuje se především různým aspektům působení skryté církve v Československu v době vlády komunistů.

Hitler patří k nejhrůznějším osobnostem 20. století. Jak se však mladík, který propadl u všech zkoušek, voják, jenž nedosáhl výše než na hodnost desátníka, mohl stát Vůdcem, kterého zbožňoval více než šedesátimilionový národ?

Mnohé současné biografie historických osobností z pera jinak vynikajících dějepisců jako by postrádaly zakončení – smrt či pohřeb jsou v nich pojednány jen velmi stručně až povrchně, jako by snad k životu té které postavy ani nepatřily. ...

Ucelená monografie výrazné postavy českých politických dějin. Ucelená monografie výrazné postavy českých politických dějin. Generální tajemník Komunistické strany Československa, strůjce a zároveň jedna z nejproslulejších obětí represivního režimu KSČ.

Kniha oživuje zářijové události (3. 9. 1948 + Edvard Beneš) před padesáti lety, dokumentuje jejich průběh i význam.

Kniha Jiřího Paroubka možná vyvolá protichůdné reakce. Její autor se v ní však projevuje tak, jak se projevoval a projevuje v našem veřejném dění: jako silná, cílevědomá a v každém ohledu nepřehlédnutelná osobnost české politické scény.

Soubor deseti projevů Václava Klause, který ilustruje dobu, v níž žijeme, a ze kterého můžeme hodně vyčíst také o osobnosti druhého prezidenta naší republiky.

Publikace vypovídá o vztahu kolegů na pražské české univerzitě a později mladočeských poslanců, sociologa Masaryka (1850-1937) a národohospodáře Kaizla (1854-1901).

Jak prožívali svoji moc, ale i odpovědnost vůči občanům českoslovenští a čeští prezidenti? Erudovaný historik a zkušený publicista Vladimíra Liška přináší osobitý pohled na hlavy našeho státu.

Naše země po listopadu 1989 prožila dynamický vývoj, který radikálně změnil její tvář. Kniha Éra nevinnosti. Česká politika 1989-1997 nabízí ucelené zachycení této zajímavé doby, jejíž někteří aktéři mnohdy utvářejí i dnešek.

Studie je příspěvkem k odhalení a zdokumentování jednoho z nejpromyšlenějších komunistických zločinů ze začátku studené války, tzv. akce KÁMEN.

Poznejte moderní historii i žhavou současnost prostřednictvím autentických svědectví těch, kteří zažili dějinné události na vlastní kůži!

Publikace je věnována osudům příslušníků československé zahraniční armády na Západě, kteří byli zároveň absolventy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Válečné i poválečné osudy těchto mužů nelze žádným způsobem zobecnit - každý je jiný.

V létě roku 1989 založil skladatel Michael Kocáb spolu s novinářem Michalem Horáčkem iniciativu MOST, která si dala za cíl zprostředkovat jednání mezi komunistickou mocí a představiteli nezávislých opozičních sdružení.

Kniha slučuje dva texty historika Jana Peiskera (1851-1933): záznam autobiografického vyprávění vydaný jako bibliofilie v roce 1943 a pro tisk upravenou přednášku Kdo byli naši předkové, co jsme po nich v sobě zdědili.

Autor vzpomínek je česko – izraelský lékař, který se narodil na Podkarpatské Rusi (*1927). V Chustu studoval gymnázium a podrobně popisuje život v tomto městě. V roce 1941 zázračně přežil protižidovský masakr v Kamenci Podolském a později i Osvětim.

Už déle než sto let vozí československé a české prezidenty automobily.