Výsledek pro: Dědičnost, osobnost, společnost

Reprezentativní publikace představuje více než třicet příspěvků od předních českých historiků na téma sociálního a profesního vývoje obyvatelstva v 19. století.

Kniha mapuje historii všedního dne českého undergroundu od šedesátých let až do současnosti a podává svědectví o lidech, kteří pobývali na venkovských usedlostech, tzv. barácích, z nichž se často stala významná centra "druhé kultury".

25. února roku 1948 podepsal prezident Edvard Beneš na Pražském hradě „Pamětní zápis“ o právním postavení svého soukromého archivu. Svou formou, obsahem i záměrem měl Pamětní zápis charakter prezidentovi závěti...

Když v roce 1903 zahájili bratří Wrightové éru letectví, sotva by se někdo odvážil předpovědět, že o pouhých 58 let později obletí Gagarin Zemi v kosmické kabině rychlostí 8 kilometrů za sekundu.

Reportáž z přednáškového turné Edvarda Beneše po amerických univerzitách a vědeckých institucích v roce 1939. Je to dílo značné dokumentární hodnoty, jsou to memoáry přímého svědka, který se jako tajemník E. Beneše celé této přednáškové cesty zúčastnil.

Tragický příběh jedné z největších ženských postav našich dějin.

Kolektivizace československého venkova je hlavním tématem prvního letošního čísla historické revue, k níž je tentokrát připojeno vzdělávací DVD Obrazy (z) kolektivizace.

Sborník studií navazuje na dvoudílnou publikaci Vítězové? Poražení?. Autoři se pokoušejí interpretovat v ní obsažený materiál - desítky životopisných interview s bývalými československými disidenty a předlistopadovými komunistickými funkcionáři.

Studie je příspěvkem k odhalení a zdokumentování jednoho z nejpromyšlenějších komunistických zločinů ze začátku studené války, tzv. akce KÁMEN.

Volby, ať už na jakékoli úrovni v rámci společnosti, jsou vnímány jako jeden ze zásadních znaků demokracie.

Hlavními materiály tohoto čísla revue Paměť a dějiny jsou studie autorů Jaroslava Čvančary, Zdeňka Hazdry a Jana Vajskebra Naší ctí je věrnost, které líčí události konce války v Čimelicích.

Autorka - dcera Josefa Mašína - v knize strhujícím stylem mapuje osudy odbojové skupiny bratří Mašínů na základě rozsáhlého studia archivních pramenů ve Spojených státech, v Anglii, Německu a v České republice.

Autorka ve své biografii líčí Rudolfa Habsburského (1858-1889), syna císaře Františka Josefa I., jako člověka, který péčí učitelů a díky své touze po vzdělání získal v dospívání nejen mimořádné znalosti, ale také vyhraněná světonázorová stanoviska.

Univerzitní profesorce PhDr. Věře Olivové, DrSc., historičce první Československé republiky a dějin sportu, věnují při příležitosti jejího významného životního jubilea sborník svých prací její někdejší studenti a současní spolupracovníci.

Známý historik ve své knize zobrazil Františka Josefa ne zcela známého; podrobně mapuje všechny panovníkovy návštěvy v Čechách a na Moravě, jeho přístup k českým zemím a vztah k vůdčím osobnostem tehdejší české společnosti.

Autor seznamuje se základními rysy vývoje východoněmecké a československé společnosti, které byly přes společné prvky v mnohém rozdílné. Jaké byly „cesty do disentu“ v ČSSR a NDR? Jaké informace o sobě disidenti měli a jaké společné akce plánovali ?

Kniha nejen připomíná mnohé příklady české odvahy, ale také uvádí na pravou míru některé po desetiletí let uznávané omyly, jež neprávem hanily jisté významné osobnosti té doby.

Závěrečný díl publikace, věnované fonoménu Moravy a známým i méně známým osobnostem, které spoluurčovaly její tvář.

Za jaké situace vstoupily tehdejší Horní Uhry roku 1918 do Československa? Jakou roli a představy měli američtí Slováci?

Kniha se zaměřuje na katolický samizdat – neformální společenství lidí vznikající v souvislosti s vydavatelskými aktivitami a od konce 70. let stále aktivnější jako jedno z ohnisek nezávislého života v rámci katolické církve.