Kniha předního anglického popularizátora historických témat navazuje na předcházející první díl Dějin Anglie a zahrnuje celé 16. století, plné převratných událostí a zvratů.
Dějiny Anglie: Základy zahrnují období od pravěku až po smrt prvního Tudorovce na anglickém trůně Jindřicha VII. a končí bezprostředně předtím, než se vlády ujal jeho mnohem slavnější syn Jindřich VIII.
Martin Hilský, nejvýznamnější český znalec díla Williama Shakespeara, v této knize představuje přelomovou dobu, v níž vznikala velká díla alžbětinské literatury, a která měla pro anglickou společnost a civilizaci formativní význam.
Tato kniha se věnuje dramatickým změnám, jimiž Anglie prošla v 17. a v první polovině 18. století. „Stuartovský věk“, který začal nástupem Jakuba I. na anglický trůn v roce 1603 a skončil porážkou posledního jakobitského povstání roku 1746.
Biskup ve Flintshire a ve Westminsteru sleduje panování všech britských králů od Bruta až po velšské krále vládnoucí v 11. století. Třetina jeho Historie je však věnována králi Artušovi a kouzelníku Merlinovi.
Publikace obsahuje kromě politických, diplomatických a hospodářských aspektů konfliktu také informace o námořní technice a bojích té doby a je vybavena množstvím ilustrací a doplněna mapami .
Kolektivní monografie, již tvoří soubor volně souvisejících kapitol, je
věnována dějinám Anglie (Velké Británie) a Ameriky (Spojených států
amerických) od počátku novověku do současnosti.
Čtenář si díky této knize britského autora uvědomí zcela unikátní vztah Francie a Anglie, resp. Británie; neexistují patrně jiné dva evropské národy, jejichž historie by byla po mnoho staletí tak těsně propletena.
Kniha analyzuje anglické revoluce 17. století z hlediska současníků, z pohledu tvůrců dobové politické filozofie a politického myšlení a také z historického odstupu – totiž z hlediska pozdějších anglických pozorovatelů francouzské revoluce.
Monografie analyzuje fašistický mýtus o znovuzrození v
ideologii a propagandě BUF, poukazuje na aktivismus a entusiasmus
členů hnutí a dokládá, že víra v tento mýtus byla u mnoha z nich
autentická.
Kdo by neslyšel o kouzelníku Merlinovi, Robinu Hoodovi a jeho „veselých mužích“ nebo o legendárním netvoru Grendelovi? Anglická mytologie a folklor jsou staré jako sama země, bohaté na symboliku a plné příběhů o výpravách a hrdinských činech.
Deník Nicholase Cresswella z let 1774-1777 je strhujícím dokumentem, jenž den po dni mapuje prolínání individuálního osudu s mašinérií celospolečenské krize, ústící do revolučního převratu.
Poutavý životopis bestsellerového autora New York Times sleduje královnu Alžbětu II. a její sestru Margaret, jak se pohybují v záři královských reflektorů.
Studie Stevena Marcuse se věnuje autorům, čtenářům i samotným textům viktoriánské literatury o sexualitě šířeji a viktoriánské pornografii úžeji, a nabízí tak ohromující a revoluční pohled na podhoubí viktoriánské kultury.
Dříve či později bude Oliver Cromwell uznán nejen za jednoho z největších Angličanů vůbec, ale za daleko nejlepšího anglického panovníka; za muže, který se v dobách, kdy byly lidské duše vystaveny zkouškám, potýkal s těžkými otázkami...
