Dějiny lidstva znají celé legie svých zrádců i velezrádců. Zrada je samozřejmě vždy bezectným činem proradnosti, slabosti určitých jedinců jednajících na základě rádoby neomylného vyššího principu. Populárně naučná kniha o osudech nejznámějších zrádců.
Má být škola hlásnou troubou „politicky korektní paměti“? Jakou paměť
má reprodukovat? A má vůbec nějakou reprodukovat? Jaká by měla být její pozice ve
stále intenzivnějších kulturních válkách?
Básník, prozaik, publicista a historik Petr Placák předkládá čtenářům soubor povídek – detailní, historicky cenný a přitom velmi zábavný a čtivý portrét jednoho dětství, prožívaného v pražských Střešovicích v sedmdesátých letech.
Autorská monografie a poctivá materiálová studie, která je založená na studiu ústředních, regionálních i stranických archivů. Autor ve svém textu charakterizuje zápas o podobu politiky Československé strany lidové v období pražského jara 1968.
Postihy odpůrců režimu byly stabilní součástí politiky Komunistické strany Československu po celé období tzv. normalizace. Poměrně značného množství lidí se dotkla i trestněprávní perzekuce, která stála na vrcholu represivních opatření režimu.
Svazek poskytne pramenný základ pro úplnější poznání díla našeho předního interpreta Komenského, pro dějiny filosofie a literatury i pro politické dějiny 20. století.
Hrdá je román o mimořádné ženě, jejíž osudy jsou neoddělitelně spojeny s dějinami Polska, Švédska, Dánska, Norska i Anglie. Vášeň, boj o trůn, krvavé bitvy a překvapivé zvraty, to je revír, po němž se Elżbieta Cherezińska pohybuje s lehkostí.
Den, který navždy změnil tvář současné Evropy: 22. červenec 2011. Anders Behring Breivik nejprve v centru Osla odpálil nálož, jíž zabil osm lidí, a pak se převlečený za policistu a po zuby ozbrojený přesunul na ostrov Utoya...
Kniha pojednává o vpádu vojsk generála Petra Arnošta z Mansfeldu a vévody Jana Arnošta Sasko-Výmarského do Slezska a na Moravu, který proběhl v letech 1626 až 1627.
Téměř dva tisíce Čechů se během druhé světové války ocitly v Norsku, kam je proti jejich vůli poslali nacisté v rámci takzvaného nuceného pracovního nasazení.
Před 150 lety vedly ženy a muži velice rozdílné životy. Ženy nemohly volit ani samy si vydělávat peníze. Nemohly rozhodovat o vlastním těle. Rozhodovaly za ně otcové, až do chvíle, než se vdaly. Pak rozhodoval manžel. To se změnilo ve chvíli, kdy se
Rozhodující okamžiky největšího konfliktu lidských dějin ve fotografiích. Monumentální šestidílná série mapuje události 2. světové války od jeho počátků až do posledních výstřelů.
Poprvé se Frida Grünfeldová objevila v policejních záznamech na jaře 1931. Byla Židovka a prostitutka, navíc podezřelá ze špionáže. Co vše Frida zažila před válkou i během ní? Její vnučka, novinářka Nina Grünfeldová, osudy své babičky rozklíčovala.
Kniha je inspirována válečným deníkem P. W. Stahla, příslušníka Kampfgeschwader 30, vyzbrojené letouny Junkers Ju 88. Jeho záznamy zpracoval Manfred Jäger do podoby čtivého autobiografického románu, který je nekompromisním obrazem něm. letecké války.
Afghánistán? To je džihád, šaría, opium a divoké konopí. Ano, takové jsou stereotypy. A teď si představte například islámskou feministku. Že je to nemožné? Vůbec ne. I taková je jedna z mnohých tváří Afghánistánu.
