Výsledek pro: Dějiny Norska

Na jaře 1940, zatímco válka na západě teprve začíná, otevřou Němci náborovou kancelář v Kodani, v Oslu, v La Haye a v Anvers.

Afghánistán? To je džihád, šaría, opium a divoké konopí. Ano, takové jsou stereotypy. A teď si představte například islámskou feministku. Že je to nemožné? Vůbec ne. I taková je jedna z mnohých tváří Afghánistánu.

Téma čísla: "Život politického exilu ve Velké Británii za druhé světové války".

Život ve všech svých podobách fascinoval Josteina Gaardera odmala. A protože se na tom ani po několika desetiletích nic nezměnilo, rozhodl se předat svůj údiv dál. Ve sbírce úvah koncipovaných jako dopis vnoučatům přemítá nad životem, smrtí, náboženstvím, časem, láskou, přírodou nebo budoucností.

Americký medievalista ve své studii představuje Normany prostřednictvím jejich vysoce rozvinuté kultury a zejména důkladně propracovanými formami správy. Vysvětluje také, proč jsou dobové zprávy o Normanech úmyslně pokřivené.

Všeobecný přehled dějin Islandu, které jsou dějinami obdivuhodné životaschopnosti malého národa v tvrdých přírodních podmínkách.

Další titul z edice Dějiny států.

Vikingskými nájezdy v devátém a desátém století trpěla především Anglie a severozápadní Francie. Snad roku 911, snad někdy kolem tohoto data, žil západofranský král Karel III.

Vzdálený ostrovní stát k sobě v poslední době poutal pozornost díky nemalé sopečné aktivitě i hloubce finanční krize a přitom je pro většinu lidí u nás velkou neznámou jeho zajímavá historie počínaje osídlením a výpravami Vikingů.

Druhý muž ve státě? Favorité na dvorech Habsburků v raném novověku.

Jak se učilo na základních školách v době normalizace?

Revue Paměť a dějiny se v čísle 1/2023 věnuje tématu „ukradených dětí“ za druhé světové války. Studie a články autorů z Česka, Polska, Německa i Ukrajiny otevírají málo známou kapitolu dějin, kterou tvoří únosy a násilné poněmčování dětí.

Vědecký recenzovaný časopis zaměřený na původní články z dějin přírodních a exaktních věd, techniky a věd příbuzných.

Před mezinárodním soudem, ustanoveným čtyřmi vítěznými mocnostmi, se mělo zodpovídat jednadvacet vedoucích představitelů třetí říše ze svých činů a podílů na kolektivním konání. Ale jaký spravedlivý trest lze vyslovit nad nejhoršími zločinci moderní doby?

Soubor studií Co byla normalizace? se snaží vylíčit pozdně socialistickou společnost v její rozmanitosti, neomezuje se jen na politické špičky nebo opozici.

Třicet osobností především kulturního a veřejného života vzpomíná na poslední dvě dekády čs. komunismu.

Autoři nám na základě vlastní zkušenosti jako očití svědci procesu i díky rozsáhlým rešerším v archivech a četným rozhovorům s účastníky, svědky a obhájci podávají celistvý obraz někdejších dramatických událostí v norimberské soudní síni.

Každý, kdo si přeje pochopit povahu zla, nemůže učinit nic lepšího, než se zabrat do stránek této knihy.