První část monumentální historické ságy Století, v níž bestsellerista Ken Follett (Pilíře země, Na věky věků) poutavým, jímavým a zároveň napínavým způsobem mapuje fiktivní osudy několika rodin v různých částech světa, jež byly dramaticky poznamenány moderními dějinami.
Viktor Suvorov ve své knize krok za krokem vyvrací obecně známý průběh historických událostí spojených s 22. červnem 1944. Využívá při tom přístupné a známé publikace o druhé světové válce, především z pera sovětských historiků a vojenských činitelů.
Kniha vypráví příběh obléhaného města, jeho obránců a obyvatel, výrazných individualit i obyčejných lidí. Hodnota díla je umocněna dokonalou přípravou podkladů,rozsáhlým studiem dokumentů, rozhovorů a vzpomínek pamětníků a využitím unikátních fotografií.
Tato kniha obsahuje více než dvě stě dosud nezveřejněných dopisů polní pošty, jejichž pisateli byli členové armády bojující u Stalingradu. V rozsáhlém eseji je pak nastíněn vznik "stalingradského mýtu".
Kniha slavného "skandalisty" druhé světové války podává čtenáři vysvětlení, že Sovětský svaz druhou světovou válku nevyhrál, nýbrž naopak prohrál - a čtivou formou popisuje, co má tímto paradoxním a na první pohled zcela absurdním výrokem na mysli.
Suvorov si vytvořil zvláštní metodu dokazování prezentovaných faktů, která je založena na přesném citování pasáží z mnoha stovek sovětských publikací a na logickém dovozování těchto informací.
David M. Glantz v knize využívá donedávna přísně tajné studie sovětského Generálního štábu o bojových akcích v oblasti Charkova na jaře 1942 a ve svém vlastním textu poskytuje erudovaný odborný a doplňující komentář.
Kniha slavného "skandalisty" druhé světové války podává čtenáři vysvětlení, že Sovětský svaz druhou světovou válku nevyhrál, nýbrž naopak prohrál - a čtivou formou popisuje, co má tímto paradoxním a na první pohled zcela absurdním výrokem na mysli.
Kniha dvou polských historiků, kteří jako jediní směli v devadesátých letech studovat sovětské vojenské archivy, týkající se ruských tankových vojsk. Studie popisuje vznik a existenci sovětských tankových vojsk včetně strategie.
Autor popisuje zkušenosti německých zajatců a vypravuje o ženách a dětech doma v Německu, o jejich nadějích a touze po milovaném muži, otci či synovi. Navíc popisuje dobrodružné pokusy o útěk, při nichž se několika lidem podařilo dostat na svobodu.
Vzpomínky na léta 1939 - 1942 z roku 1950 mladého podkarpatoruského učitele, který na jaře roku 1939 uprchl do SSSR, kde byl bez soudu odsouzen k pěti letům pracovního tábora.
Kniha na základě tajných materiálů čtenářům předkládá důkazy o tom, jak se mocní sovětští vládci přes svůj deklamovaný materialismu uchylovali i k jiným lékařským praktikám, postavených na východní filosofii a mystice.
Vzpomínky Josefa Bureše přibližují takřka neuvěřitelný životní příběh, jehož rámec výmluvně naznačuje titul knihy. Burešův jazyk a styl obdařuje vyprávění atmosférou prostoty a neochvějné upřímnosti.
Kniha líčí průběh demonstrace osmi sovětských občanů 25. srpna 1968 na Rudém náměstí v Moskvě, kteří protestovali proti vstupu vojsk států Varšavské smlouvy do Československa.