Filosofické procházky českou a ruskou literaturou jsou kolektivní monografií, která vznikla na základě příspěvků česko-ruské konference, která se pod týmž názvem konala 30.-31. října 2013 v Ústí nad Labem.
Druhý díl historicke studie, se zabývá složitými okolnostmi, za kterých československé legie v době první světové války vznikaly, a diplomatickým jednáním, jež byla s jejich formováním a činností spojena.
Publikace obsahuje překlady pěti zásadních studií ruských autorů (Je. N. Trubeckoj, P. Florenskij, S. N. Bulgakov, B. Uspenskij, S. S. Averincev), v nichž je ikonomalba zkoumána z různých teoretických východisek.
Kniha se zabývá problematikou české imigrace do carského Ruska ve druhé polovině 19. století a následným působením našich krajanů v Rusku v posledních dvou desetiletích tohoto a v prvních dvou desetiletích následujícího 20. století.
V poslední dekádě 19. věku až po dvacátá léta 20. století, které sleduje tento díl Dějin umění, docházelo v souvislosti s rozvojem průmyslové civilizace k revolučním proměnám v architektuře i ke složitému vývoji výtvarného umění.
Josef Jirásek v den mobilizace 27. 7. 1914 narukoval k 18. pěšímu pluku v Hradci Králové, se kterým pak odjel na ruskou frontu. Hned v první velké bitvě u Komarowa 12. září padl do ruského zajetí. Tak začala jeho dlouhá a krušná cesta po Rusku a Sibiři.
Historická práce směřuje k odlišnému pohledu na Střední Asii. Podle autora nebyla odpadkovým košem produktů a idejí velkých civilizací. Byla to naopak křižovatka kultur a národů, kudy procházely civilizační podněty a kde se střetávaly říše a království.
Publikace Světové dějiny policie středověk, novověk se jako první nejenom u nás, ale i ve světě, věnuje komplexnímu rozboru všech policejních organizací, jež byly ustanovovány v nejvýznamnějších státech světa ve středověku a novověku.
Děj knihy – vylíčení drastických válečných zážitků českého Slezana, jenž se bez vlastního přičinění stal příslušníkem zbraní SS a jako takový se podílel na válečném tažení Ruskem.
Poutavé, někdy dokonce neuvěřitelné příběhy 20. století, kterým, ač je to s podivem, historici nevěnovali zatím pozornost, objevil publicista a popularizátor vědy Karel Pacner.
Takzvaný Nestorův letopis je první historiografi cké dílo Kyjevské Rusi. Letopis zachycuje dějiny staroruského státu v 10., 11. a na počátku 12. století, obsahuje významné právní dokumenty, legendistické texty a příběhy.
Kniha Rusové v Praze. Ruští intelektuálové v meziválečném Československu vznikla jako doprovodná publikace stejnojmenné výstavy uspořádané na podzim 2017 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy u příležitosti 100. výročí ruské bolševické revoluce.
Autor ve své knize podává výklad teoretických kořenů Marxovy filozofie, zařazuje ji do dobového sociálního kontextu, který je současně představen jako hlavní motiv Marxova myšlení.
Reprint původního sborníku editora J. Zatloukala z roku 1936 přináší desítky studií a článků k Podkarpatské Rusi : Otázky na téma politické, hospodářské, sociální a historické; zabývá se i literaturou a uměním lidovým...
Dějiny této překrásné a zároveň v celé historii sužované země a jejího lidu, pro který bylo 20 let, kdy se stalo její území součástí ČSR, tím nejsvětlejším obdobím.
