Druhý díl historicke studie, se zabývá složitými okolnostmi, za kterých československé legie v době první světové války vznikaly, a diplomatickým jednáním, jež byla s jejich formováním a činností spojena.
Publikace obsahuje překlady pěti zásadních studií ruských autorů (Je. N. Trubeckoj, P. Florenskij, S. N. Bulgakov, B. Uspenskij, S. S. Averincev), v nichž je ikonomalba zkoumána z různých teoretických východisek.
Kniha se zabývá problematikou české imigrace do carského Ruska ve druhé polovině 19. století a následným působením našich krajanů v Rusku v posledních dvou desetiletích tohoto a v prvních dvou desetiletích následujícího 20. století.
Kniha představuje dějiny Kyjevské Rusi od jejích počátků až do 13. století. Práce uvádí základní soubor pramenů a soudobé odborné literatury k dané problematice a seznamuje čtenáře s vývojem východní Evropy od nejstarších dob až do mongolského vpádu.
V poslední dekádě 19. věku až po dvacátá léta 20. století, které sleduje tento díl Dějin umění, docházelo v souvislosti s rozvojem průmyslové civilizace k revolučním proměnám v architektuře i ke složitému vývoji výtvarného umění.
Filosofické procházky českou a ruskou literaturou jsou kolektivní monografií, která vznikla na základě příspěvků česko-ruské konference, která se pod týmž názvem konala 30.-31. října 2013 v Ústí nad Labem.
Historická práce směřuje k odlišnému pohledu na Střední Asii. Podle autora nebyla odpadkovým košem produktů a idejí velkých civilizací. Byla to naopak křižovatka kultur a národů, kudy procházely civilizační podněty a kde se střetávaly říše a království.
Publikace Světové dějiny policie středověk, novověk se jako první nejenom u nás, ale i ve světě, věnuje komplexnímu rozboru všech policejních organizací, jež byly ustanovovány v nejvýznamnějších státech světa ve středověku a novověku.
Poutavé, někdy dokonce neuvěřitelné příběhy 20. století, kterým, ač je to s podivem, historici nevěnovali zatím pozornost, objevil publicista a popularizátor vědy Karel Pacner.
Kniha Rusové v Praze. Ruští intelektuálové v meziválečném Československu vznikla jako doprovodná publikace stejnojmenné výstavy uspořádané na podzim 2017 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy u příležitosti 100. výročí ruské bolševické revoluce.
Josef Jirásek v den mobilizace 27. 7. 1914 narukoval k 18. pěšímu pluku v Hradci Králové, se kterým pak odjel na ruskou frontu. Hned v první velké bitvě u Komarowa 12. září padl do ruského zajetí. Tak začala jeho dlouhá a krušná cesta po Rusku a Sibiři.
Kniha oceňovaného autora mnoha zajímavých historických publikací vybízí čtenáře k zamyšlení nad rozmanitou možností interpretace dějinných okamžiků, jejichž kontury jsou pro nás často pevné a neměnné.
Autor ve své knize podává výklad teoretických kořenů Marxovy filozofie, zařazuje ji do dobového sociálního kontextu, který je současně představen jako hlavní motiv Marxova myšlení.
Děj knihy – vylíčení drastických válečných zážitků českého Slezana, jenž se bez vlastního přičinění stal příslušníkem zbraní SS a jako takový se podílel na válečném tažení Ruskem.
Takzvaný Nestorův letopis je první historiografi cké dílo Kyjevské Rusi. Letopis zachycuje dějiny staroruského státu v 10., 11. a na počátku 12. století, obsahuje významné právní dokumenty, legendistické texty a příběhy.
