Po Pamětech Marcellina de Marbota, Napoleonově kavaleristovi kapitána Parquina a Napoleonově granátníkovi kapitána Coigneta dostává český čtenář do rukou čtvrté memoáry z časů napoleonských válek, které v Elka Press spatřily světlo světa.
Kolektivní vědecká monografie Příběhy exilu navazuje na úspěšný výstavní katalog Zkušenost exilu, oceněný v soutěži Gloria musaealis jako nejlepší muzejní publikace roku 2017.
Anna Garasjovová (1902–1994) zažila cara, obě revoluce roku 1917, bolševickou éru i rozpad Sovětského svazu. Jako anarchistka prošla vězením i vyhnanstvím. Pracovala jako zdravotní sestra, ale i jako rytec v tiskárně map.
Kniha je zásadním příspěvkem do diskuse
o stalinistickém Rusku, který nabourává
totalitní paradigma.
interakce mezi režimem a různými společenskými
složkami kniha představuje obrat
v sovětské historiografii.
Odborná publikace navazuje na předchozí monografie Zkušenost exilu (2017) a Příběhy exilu (2018), které byly výsledkem práce na výzkumném projektu, který probíhal v letech 2016–2018 v Památníku národního písemnictví za účasti badatelů.
Podrobná encyklopedie nejvýznamnějších ruských a sovětských vojenských velitelů známého historika Jiřího Fidlera přináší medailony všech maršálů, kteří během posledních tří století v Rusku a Sovětském svazu této hodnosti dosáhli.
Československá republika se ve dvacátých letech stala jednou z hlavních cílových zemí mnohonárodnostní vlny exulantů prchajících z území bývalého carského impéria před následky bolševického převratu.
Kniha ruského novináře Vladimíra Voronova přináší nový, netradičně zpracovaný pohled na jednu z nejožehavějších součástí ruské a sovětské historie - na vliv a význam tajné policie.
Kniha se věnuje jednomu z nejdiskutovanějších fenoménů ruských dějin, ideji Moskvy coby Třetího Říma, kterou formuloval mnich Filofej ve dvacátých letech 16. století a která dodnes neztratila na své přitažlivosti.
Román o mládí carevny Kateřiny II. Veliké (1762–1796), jedné z nejvýznačnějších postav nejen ruských, ale i světových dějin. Její příběh vypráví dívka polského původu Barbara, v Rusku nazývaná Varvara, která se jako sirotek dostane k carskému dvoru.
Nejsilnější velmocí evropského Východu bylo carské Rusko, jehož pozici ohrožovalo sílící císařské Německo jako nejvlivnější mocnost střední a západní části kontinentální Evropy.
Chladnokrevné vyvraždění celé rodiny posledního cara Mikuláše II. se vyplatilo. Vždyť nejenže byli odstraněni případní uchazeči o trůn, ale korunní poklad a osobní klenoty Romanovců pomohly bolševikům financovat plánovanou světovou revoluci.
