Hlavním hrdinou monografie je ruský misionář Stěfan Permský tak, jak jej líčí obšírná legenda sepsaná na přelomu 14. a 15. století Jepifanijem Moudrým.
Monografie poskytuje ucelený pohled na profesní život a sociálně-ekonomické poměry kléru v 18. století, a zaplňuje tak citelnou mezeru v poznání dějin společnosti českých zemí v raném novověku.
Na zač. 90 let se vypravil novinář Jaromír Štětina s dalšími dobrodruhy po stopách pracovních táborů a zbylých gulagů na Dálném východě na Kolymu. Co vše zažili, viděli a slyšeli napsali do této útlé knížečky.
Cílem monografie je analýza vnímání a přístupu Velké Británie k problému evropské kolektivní bezpečnosti a k pokusům o její vytvoření v první polovině dvacátých let 20. století.
Odborně zpracovaný katalog středověkých rukopisů KNM, jež nejsou obsaženy ve starších publikovaných katalozích (čili především rukopisů získaných po roce 1916).
Tato provokativní poučná studie zkoumá prostředí, v jakém filosof Otto Weininger (1880-1903) psal svou kontroverzní knihu Geschlecht und Charakter (Pohlaví a charakter).
Publikace Fake news a politika klasického Řecka nahlíží z poněkud nezvyklého úhlu pohledu na díla klasiků řecké historiografie Hérodota a Thúkýdida, ale i na další dobové texty, které komentují politické dění v athénské polis.
Dokumentární a částečně memoárová kniha na základě historických pramenů, rozhovorů s pamětníky i účastníky a vlastních zážitků vypráví o událostech pražského jara 1968.
Nové, zásadně přepracované a rozšířené vydání publikace o středověké gastronomii, díky níž získáte ucelenou představu, jak se stravovali naši předkové, jaká byla skladba jídla jednotlivých vrstev obyvatelstva i jak se jedlo o svátcích.
Na pozadí politického boje se v knize odvíjí příběh obnovy čs. měny po 2. světové válce, která musela být reformována, aby hospodářské škody nenarůstaly.
Publikace předkládá historický nástin vývoje Koptské ortodoxní církve v Egyptě od 18. století po současnost. Těžištěm práce je analýza středověkých a moderních svatopisů jako základních stavebních kamenů moderní identity egyptských křesťanů.
Tato kniha představuje široce pojatou analýzu utváření se společenských a sociálních vztahů v dvorském prostředí v období
starého režimu. Středobodem autorova zájmu je dvorská společnost francouzského krále Ludvíka XIV..
Stopováním geneze historického povědomí a kulturní paměti v této knize František Graus předběhl dnes velmi moderní bádání o místech paměti a politice paměti.
