Zrod záměru postavit Mistru Janu Husovi pomník se váže k debatě na jednání českého zemského sněmu 25. listopadu 1889 ohledně umístění tabulky s Husovým jménem na budovu Národního muzea. Záhy poté vznikl Spolek pro zbudování pomníku Mistra Jana Husa...
Předkládaná kniha je druhým výstupem několikasvazkového komplexu,
který na materiálu umělecké kultury především českých zemí zkoumá v
interdisciplinárním dialogu nejrozmanitější projevy „totálních“ forem a
rámců, které provázejí éru modernity.
Oba totalitní režimy 20. století, nacistický i komunistický, přinesly církvím a jejich zástupcům i věřícím v Československu tvrdé pronásledování. Byli odsuzováni k trestům vězení i smrti, k vysilující a zdraví ohrožující dřině v pracovních táborech,
Na zač. 90 let se vypravil novinář Jaromír Štětina s dalšími dobrodruhy po stopách pracovních táborů a zbylých gulagů na Dálném východě na Kolymu. Co vše zažili, viděli a slyšeli napsali do této útlé knížečky.
Cílem monografie je analýza vnímání a přístupu Velké Británie k problému evropské kolektivní bezpečnosti a k pokusům o její vytvoření v první polovině dvacátých let 20. století.
Tato provokativní poučná studie zkoumá prostředí, v jakém filosof Otto Weininger (1880-1903) psal svou kontroverzní knihu Geschlecht und Charakter (Pohlaví a charakter).
Vzpomínková publikace na listopadovou revoluci 1989 z pohledu přímých účastníků především z Brna je zasazena do širšího rámce celostátních tehdejších událostí a proložena úvahami o sametové revoluci i době porevoluční až do dneška.
Ve čtyřech částech knihy je podrobně popsáno postavení křesťanů na sklonku Osmanské říše, průběh tragických událostí, k nimž v letech 1914–1923 došlo, stejně jako jejich následky v dalších letech.
Kniha má umožnit čtenáři nahlédnout do celkové historie nejslavnější, a snad i nejlepší armády na světě. V knize je vylíčena kompletní historie i současnost této elitní vojenské jednotky.
Robert Service ve svém díle vykresluje formování soudobého ruského státu od jeho ambiciózních počátků v roce 1991. Kniha se zabývá nejen machinacemi v Kremlu, vysokou politikou a ekonomikou.
Kniha je prvním pokusem o životopis filosofa, historika a novináře Záviše Kalandry (1902-1950), komunistickým režimem umlčené osobnosti, která svým tragickým osudem ztělesnila úsilí a zápasy, úspěchy a prohry české kulturní avantgardy.
Tématem sborníku je kolektivizace venkova v Československu, kterou vládnoucí Komunistická strana Československa prosadila podle radikálního sovětského vzoru po únoru 1948.
