Pracovní sešit spolu s učebnicí tvoří jedinečnou učebnicovou sadu zaměřenou na období „dlouhého“ 19. století (1789-1914). Pracovní sešit nabízí nový pohled na středoškolskou výuku dějin 19. století:
Z této knihy se dozvíme, co všechno už dnes dokážeme vyčíst ze struktury lidských genomů. Jde o podstatu nás samých, o naše předky, o celý náš minulý vývoj a o naši budoucnost – vlastně především o tu.
Pracovní sešit spolu s učebnicí tvoří jedinečnou učebnicovou sadu zaměřenou na období „dlouhého“ 19. století (1789-1914). Pracovní sešit nabízí nový pohled na středoškolskou výuku dějin 19. století:
Kniha ve dvou dílech Dějiny literatury Krnovska (Od středověku po interetnické vztahy v literatuře 20. století a Od národního obrození do současnosti) je prvním pokusem o literárně-historický výzkum té části Slezska a severní Moravy...
V posledním textu, který ještě stihl sám připravit k vydání, se světoznámý medievalista Jacques Le Goff (1924-2014), obrací k metodickým principům historické práce se zvláštním zaměřením na otázku předělu mezi středověkem a renesancí.
U příležitosti životního jubilea prof. PhDr. Ivana Hlaváčka, CSc., se 25 domácích i zahraničních badatelů zaměřilo na zkoumání různých forem panovnické reprezentace v písemné kultuře ve středověku.
Výklad představuje hlavní postavy středověké myšlenkové tradice od počátků scholastické disputace a aristotelské recepce ve 12. století až po Gabriela Biela (+ 1495).
Biskup ve Flintshire a ve Westminsteru sleduje panování všech britských králů od Bruta až po velšské krále vládnoucí v 11. století. Třetina jeho Historie je však věnována králi Artušovi a kouzelníku Merlinovi.
K významným tématům historie středověké Moravy patří problematika zemského soudnictví. Moravský zemský soud a s ním spojené nejvyšší zemské úřady byly vyjádřením zemské svrchovanosti a domácího zemského práva.
Zaniklé středověké vsi jsou fascinujícím historickým pramenem, někdy považovaným za klíčový doklad krize tehdejší evropské společnosti. Předkládaná monografie shrnuje hlavní poznávací přístupy zainteresovaných oborů, ...
Vyzrálá disertační práce mladého husitologa se komplexně zabývá jedním z nejpohnutějších odborných střetů českých duchovních dějin pozdního středověku.
Kniha se nejprve zabývá vznikem univerzitních národů v Boloni a Paříži. Oba tyto vzory působily i v Praze, v otázce národů však převládl model pařížský.
Život i dílo Mikuláše Konáče jako autora, vydavatele a tiskaře dokládají, že stále přehlížené období domácích církevních dějin jagellonské doby skýtá nemalá překvapení.
Tato monografie, vydaná v roce 1989, představuje završení
Gurevičova nového čtení středověkých pramenů. Zaměřil na severské ságy, jejichž obsah interpretoval středověkou kulturu a náboženské myšlení.
České dějiny středověku, především středověká historiografie a kultura středověku představují spolu s pomocnými vědami historickými a chronologií zvláště hlavní životní badatelská témata profesorky Marie Bláhové.
Další výbor středověkých hebrejských cestopisů navazuje na už vydaný svazek Dva středověké hebrejské cestopisy. Do nového výboru bylo zařazeno osm kratších cestopisů (Ovadja, Mešulam z Volterry, Meir Latif aj.).