Kniha kolektivu domácích i zahraničních odborníků na dějiny knihtisku, hebrejskou typografii či židovské dějiny vychází k pětisetletému výročí vytištění první hebrejské knihy v Praze (1512).
Po úspěchu prvního dílu knižní průvodce Poutní místa Česka pokračuje! Druhý ze tří plánovaných svazků představuje 50 lokalit z dalších čtyř krajů naší vlasti.
Kniha přináší syntetické znázornění myslitelského odkazu Johanna Gottfrieda Herdera, jedné z největších a nejplodnějších osobností německé kultury, v kontextech duchovního světa německého osvícenství.
Výpravná publikace mapující přátelský vztah dvou výrazných osobností. Prvního ledna roku 1990 pozval Václav Havel jako nově zvolený prezident do Prahy kromě papeže Jana Pavla II. a Rolling Stones také dalajlamu.
Král a kněz Melchisedek je v biblických knihách více méně okrajovou postavou. Přesto dvě krátké zmínky o něm vyvolaly v židovském i křesťanském prostředí celou řadu intepretací, v nichž se tato tajemná postava těší velké pozornosti.
Katalog ke stejnojmenné výstavě v Galerii Roberta Guttmanna je prvním podrobným zpracováním dějin knihovny Židovského muzea v Praze, jež je nyní plně funkční moderní institucí s reprezentativním fondem nejen bohemikálních judaik a hebraik.
Soubor statí předního francouzského hellénisty, věnovaných náboženství, filosofii, umění a politice, podává všestranný obraz řeckého myšlení a mentality.
Tereza Matějčková ve své nejnovější knize nabízí víc než dějiny pojmu nebo tematické čtení odkazu známých myslitelů – svěží pohled na nově položenou otázku po sebepřijetí a růstu.
Jméno Borise Vyšeslavceva (1877-1954) je českému čtenáři známé nedlouho, ač je tento filosof dnes považován za "jednu z nejzářivějších hvězd v plejádě ruských náboženských filosofů".
Na sklonku března vychází Židovská ročenka 5784 (2023/24), která přináší jedenáct textů židovských autorů či pojednání na židovská témata české i cizojazyčné provenience.
Kognitivně-behaviorální psychoterapeut Donald J. Robertson poutavě vypráví o životě filozofa, který se vyhýbal hmotným požitkům a s obdivuhodnou nezlomností si stál za svým i tváří v tvář kontroverzím.
Perspektiva představuje jedno z nejkomplexnějších dobrodružství evropské civilizace a zároveň je vnímána jako jeden z jejích největších úspěchů. Je také patrně jediným výraznějším výsledkem vzájemné spolupráce mezi sférami umění a vědy.
Kniha se zabývá výkladem jednoho z nejpronikavějších filosofů dvacátého století, Ernsta Cassirera, o tom, co jsou to dějiny a proč mají takový význam pro moderního člověka.
Rakouský filozof a teoretik dějin vědeckého poznání Paul K. Feyerabend ve spisu překonává tradiční představu neslučitelnosti teoretického a estetického diskursu a dějiny vědy chápe jako pluralitu stylů, kterou nacházíme i v dějinách umění.
Tajemné rytmy dějin je název, který hodně říká, ovšem mnohem více skrývá. V této knize předkládá autor původní a zcela novou koncepci pojetí rytmů v čase na principu umožňujícím sledovat dění analogicky na různých časových úrovních.
Autorem tohoto nového velkého úvodu do dějin křesťanství je jeden z předních světových teologů, tvůrce řady tematických příruček a sborníků, které se následně staly bestsellery.
