Výsledek pro: Dějiny umění

Rakouský filozof a teoretik dějin vědeckého poznání Paul K. Feyerabend ve spisu překonává tradiční představu neslučitelnosti teoretického a estetického diskursu a dějiny vědy chápe jako pluralitu stylů, kterou nacházíme i v dějinách umění.

Přední znalec východní filozofie a myšlení podává v této knize komplexní obraz tradičního umění, bez něhož by japonská kultura nebyla tím, čím je.

Kniha představuje výběr z úvah raně křesťanských myslitelů, zamýšlejících se nad rolí obrazů a nad přednostmi i riziky jejich používání. Čtenáři se tak do rukou dostává průvodce po vizuální kultuře pozdní antiky, ...

Filosof a biolog Zdeněk Neubauer sestupuje od tradovaného chápání obrazu jako příběhu stvoření Adama a Evy a dalšího osudu lidstva do ještě hlubší genealogické vrstvy tohoto příběhu: ke stvoření mohutností, které prostupují celek stvoření.

Výklad filosofa a biologa Zdeňka Neubauera směřuje především k osvojení symbolické řeči obrazů tohoto slavného oltářního cyklu, vyjadřujícího pochopení sakrální skutečnosti doby, která stále představuje duchovní základy naší současnosti.

Kniha sleduje čínské filosofické myšlení od nejstarších dob až po novověk, a to v živém dialogu s aktuálním myšlením filosofickým, poetickým i kulturním.

Výbor zhruba sta textů, týkajících se filosofie, historie, literatury, hudby, divadla aj., jež mají prezentovat samizdatový KS jako jedno ze středisek nezávislého diskursu v české společnosti osmdesátých let, a tak evokovat duchovní atmosféru oné doby.

Tato kniha se ve dvanácti kapitolách zabývá různými, avšak vnitřně propojenými tématy renesanční filosofie: teorií sympatie, jejími antickými zdroji a jejím renesančním rozvedením, především u lutheránských autorů šestnáctého století.

Významná esej francouzského znalce novoplatónské filosofie.

Přehled náboženských, filozofických a kulturních označení různého původu a souvislostí odhaluje univerzální moc těchto elementárních obrazů, díky níž přemosťují propasti mezi jazyky a civilizacemi celého světa.

Cílem této knihy je postihnout vznik, formování a vývojové proměny teorií rozumění a hermeneutických koncepcí v rámci dějin novodobé filosofie.

Filosofie svobodného ducha je prvním větším systematickým dílem N. A. Berďajeva v emigraci shrnujícím všechna základní témata jeho dosavadního myšlení, jež pokrývají oblast metafyziky, filosofie dějin a náboženství.