(...) Ve své Čínské filosofii se Oldřich Král neomezuje jen na výklad a důkladnou interpretaci u nás relativně známých autorů Konfucia, Laozi anebo Zhuanga, nýbrž věnuje se i mohistům a legistům, samozřejmě příchodu buddhismu a jeho vlivu a knihu dovádí až k neokonfucianismu, tedy ke konci 18. století. Důležité je ovšem i to, že v úvodních kapitolách zcela originálním způsobem probírá samy podmínky možného porozumění něčemu tak odlišnému, jako je čínský svět s jeho jinými dějinami a jiným způsobem života. A že vysvětluje vznik čínského myšlení za specifických podmínek geografických i sociálních a že jde až k předfilozofickým základům jeho "jinakosti" v Knize proměn