Tato encyklopedie přístupnou a čtivou formou porovnává, jak vypadalo náboženství, politika, obchod, řemesla, umění, ale i zábava či rodinný život ve starověkých civilizacích, např. v Egyptě, Mezopotámii, Řecku, u keltských a vikingských kmenů.
Barokní afektová teorie je jedním z hlavních pilířů barokního vnímání hudby a umění. Je to teoretický systém aplikovaný nejen na barokní hudbu, ale v mnoha ohledech i na následující období rokoka a klasicismu až po Beethovenovu éru.
Výpravná obrazová publikace představuje bohatý život pražské společnosti za panování císaře Rudolfa II., kdy se Praha po dlouhé době stala centrem císařství.
V této knize nás autor zavede za hranice všeobecného a povrchního pohledu na samuraje a jejich historii. V přehledně kompilovaných kapitolách najdete mnoho informací řazených dle vývoje a historie těchto fenomenálních bojovníků.
Kniha podává obraz jedinečného českého literárního salonu, který po několik desetiletí vedla Anna Lauermannová-Mikschová (1852-1932) a kterým za tu dobu prošlo přinejmenším sto dvacet osobností kulturního života.
Publikace se podrobně zabývá historií vzniku, podobou a výzdobou pražského Belvedéru, stavby, jejíž výrazná podoba je jednou z hlavních pražských dominant a která je obestřena romantickou pověstí.
Předkládané texty na základě široké škály archivních materiálů zevrubně zkoumají dosud opomíjené období konce 40. let a let 50. Jednotlivé studie se zaměřují na organizační strukturu a produkční a distribuční praktiky filmového průmyslu.
Kniha se zabývá spletitou historií institucí, které jsou spjaty se jménem největšího mecenáše v českých dějinách, architekta Josefa Hlávky (1831–1908).
Kniha se na příkladu Filmového studia Barrandov zabývá cenzurou v
Československu v letech 1962 až 1970. Na základě rozsáhlého archivního
výzkumu rekonstruuje základy filmového cenzurního systému.
Publikace pojednává o architektuře 2. poloviny 18. století. Jejím hlavním cílem je nahlédnout architekturu v Čechách během tohoto složitého období v kontextu architektury evropské, bez předem určených slohových kategorií...
Véčko, hlavné mesto najlepšieho miesta vo vesmíre – našej mladosti. Večer čo večer to bolo miesto rituálneho postávania, sácania, hladkania, tárania, bozkávania, tancov a popíjania s fajčením.
Chronologicky koncipovaná biografie jednoho z nejvýznamnějších filmařů české meziválečné kinematografie (Erotikon, Ze soboty na neděli, Extase), který se jako filmový tvůrce uplatnil také v Rakousku, Itálii, USA a Německu.
Samurajové byli vojenskou elitou středověkého i raně novověkého Japonska. Tato obrazově velice vybavená publikace nás uvádí do světa mužů, kteří stáli v jejich čele a byli oslavováni jako ti největší, nejstatečnější a nejúctyhodnější ze všech samurajů.
Autor knihy Peter Becher empaticky líčí život Adalberta Stiftera, který zasazuje do širších dobových souvislostí a vytváří tak věrný a plastický obraz života rakouské společnosti 19. století, v níž se Adalbert Stifter pohyboval.
Autor líčí stavební vývoj, pozornost věnuje zejména novodobým přestavbám podle projektů architektů J. Fragnera a T. Šantavého. Pojednává však též o slavnostech, zejména inauguracích rektora, imatrikulacích a promocích.
