Jak píše sám autor, každá epocha má svou konstelaci žánrů, a v té dnešní má dokumentární literatura a memoaristika mimořádný význam - do určité míry vytlačuje žánry založené na fikci.
Titulem Václav Havel: Sám sobě podezřelý si Knihovna VH připomíná 25. výročí prvního zvolení Václava Havla prezidentem republiky, které se uskutečnilo 29. prosince 1989.
Jádro knihy představuje analýza nejznámější Celanovy básně z prostředí koncentračního tábora. Tento text dodnes znepokojuje svou významovou mnohoznačností, formálním mistrovstvím i sugestivní dikcí.
Amy Schumerová tvrdí, že její kniha Dívka s tetováním na zádech rozhodně nejsou memoáry! Na druhou stranu nám ale předkládá sbírku textů, které jsou plné jí samotné – jejího života, zkušeností a osobních postřehů či komentářů zážitků a situací.
Doba Thomase Manna, zahrnující léta 1875 až 1955, vpravdě také osudová epocha německých dějin, měla jistý „odpor vůči autobiografii“ jako uzavřené knize vyprávějící o životě.
Teprve v 90. letech minulého století poprvé vyšel soukromý deník proslulého zakladatele francouzské moderní poezie Guillauma Apollinaira, který si básník s určitými přestávkami vedl po dvacet let – od roku 1898 až do své smrti v roce 1918.
Třetí, upravené vydání dnes již klasického díla české ezoterické literatury. Kniha vede žáky duchovních nauk k uskutečnění nejhlubšího vědomí za hranicí mysli jakožto základního životního principu a zdroje trvalého štěstí.
Publikace přináší aktuální výsledky celosvětového bádání o Dvořákově životě, komentáře k jeho tvorbě s četnými notovými příklady, Dvořákova interview pro anglický a rakouský tisk, ukázky korespondence,...
Druhá kniha rozhovorů z úspěšného rozhlasového seriálu Viktora Preisse. Z jejich propojení a konfrontace v jedné knize vzniká velmi pestrý a zajímavý divadelní dějepis uplynulého století.
Originální výklad Velké francouzské revoluce americké historičky. Zabývá se rétorikou významných revolučních osobností, symbolickými formami politické praxe, politickým zeměpisem revoluce, novými politickými subjekty a lidmi na okraji.
Součástí názvu románu je slovo biography – spisovatelka zde podává životopis Orlanda, syna anglického šlechtice vysokého postavení z doby královny Alžběty I. Kromě skutečnosti, že je to životopis fiktivní, má ještě jiné zvláštnosti.
Jacques Rupnik v rozhovorech s Karlem Hvížďalou reflektuje politický vývoj především ve středoevropských zemích, hodnotí postupující proces od mravního étosu disidentů k voličsky nevěrohodnému boji o moc.
Autobiograficky laděný rozhovor novináře Bohumila Pečinky s autorem knihy odhaluje tajemství bohatého života Pavla Tigrida, kterým se proplétá mnoho významných lidí a událostí novodobé české historie.
