Převážně textová publikace, která je společným dílem týmu špičkových odborníků z několika vědních oborů, poodhaluje fascinující dobrodružství života sběratele, botanika, lékaře, cestovatele a mecenáše Jindřicha Vávry (1831–1887).
Monografie pojednává o hudbě ve filmu – jevu éterickém, pomíjivém a neuchopitelném slovy. Dnešní technologie filmového záznamu se neustále vyvíjejí, ale všichni tvůrci stále řeší odvěké otázky...
Kritik a teoretik umění Jindřich Chalupecký (1910–1990) významným způsobem ovlivnil kulturní život bývalého Československa. Jeho tvorbou prostupuje téma vztahu umění a společnosti a otázka, jak učinit moderní umění smysluplným.
Literární dílo Bohumila Hrabala patří mezi nejvýznamnější plody české kultury dvacátého století. Nedávno byly objeveny nahrávky Hrabalových adventních promluv. Tyto nahrávky vrhají na duchovní rozměr jeho myšlení a díla úplně nové světlo.
Nádhery a hrůzy minulého století ožívají v esejích o českých i světových osobnostech a událostech. Časový odstup napomáhá novým pohledům na T. G. Masaryka a spolužití Čechů a Němců v rakouské monarchii, na Chartu 77, apod.
Publikace je souborem esejí, které se postupně věnují jednotlivým aspektům vztahu textu a obrazu. Mitchell rozebírá reprezentace obrazové i verbální, souvislosti obrazu a jazyka, a to vše dokládá na velmi široké škále praktických ukázek.
Nevšední esej Radky Denemarkové o holocaustu a mocenských mechanismech moderní společnosti s působivými portréty posledních dosud žijících českých obětí nacismu z dílny Karla Cudlína.
Kniha podává plastický obraz o výjimečné osobnosti české kultury a jejím díle: je věnována básnickému, kritickému, publicistickému, badatelskému a společenskému působení i osobnosti Andreje Stankoviče .
Kniha usiluje o definici a vymezení oboru vizuální antropologie v rámci sociální a kulturní antropologie a zaměřuje se především na souvislosti filmu a audiovizuálních médií s vědní disciplínou.
Kniha známého písničkáře a hudebního skladatele Bohdana Mikoláška není jen souborem všech jeho písňových textů a poezie, ale pečlivě komponovaným svazkem, vypovídajícím nejen o Bohdanu Mikoláškovi, jeho hudbě, názorech a životní cestě.
Neobvyklý název knihy odkazuje jednak k negativním sebedefinicím, které jsou pro Ivana Vyskočila charakteristické (Nedivadlo, Nehraje se), ale zároveň napovídá, že se tu o Vyskočilových fabulích píše v souvislostech s příběhy jiných vypravěčů.
Dějiny postmoderní architektury se už dávno uzavřely. Tento fakt podněcuje dnešní historiky architektury, a to dokonce i české, aby tyto dějiny zmapovali. Kniha Emmanuela Petita vyniká mezi takovými pokusy svým teoreticko-analytickým přístupem.
V tomto svazku velké řady edice Disk předkládáme čtenářům výběr česky dosud nepublikovaných statí K. S. Stanislavského, které zkratkovitě, ale výstižně mapují obraz vývoje myšlení velkého ruského divadelníka.