Kniha Václava Vokolka není konfesijní, ale nadnáboženská, protože se odvážila rozechvívat srdce člověka bez rozdílu jeho vyznání. Intimita, s níž se dotýká svatých tajemství, je v českém literárním prostředí jedinečná.
Co se stane, když ze zavřené země najednou vyjedete do Bretaně? Jak se říká až na konec Světa? Autor popisuje svůj vztah k Bretani a surrealismu jako hledané a nalezené tradici, která má svůj původ kdesi ve fylogenetickém, mytickém čase lidí.
Život tryská za životem počátkem i koncem, každý kolaps je o naději. Loterie genů v pozemském osudí přebývá v symbióze vědy a umění, na vlásku víry v pravdu visí dějiny. Rukou houslisty mraky se rozpouští, noty objaly svět líbeznou melodií.
Čas mezi narozením a smrtí je součástí bytostné eupnoe, zdravého okysličení těla. Naplňuje živáčky lidičky magickou realitou prožívaného snu. Inspiruje k tvořivému životu „tady a teď“. Neurčitost budoucnosti umožňuje stávat se jejím počátkem.
V noci na 7. dubna roku 1958 se shodou několika příznivých okolností uvádí do zvláštního transu. Píše zcela automaticky devět stran textu, v němž se prosazuje nová syntax, podivné neologismy, groteskní deformace gramatických pravidel ...
Soubor zamyšlení s názvem Srdcář vznikal v letech 2003–2008. Obsahuje postřehy a krátké úvahy nad literaturou, uměním, vírou, osobním, rodinným a společenským životem.
Eseje sebrané v tomto svazku se věnují symbolice, tradičním formám umění, mytologii a modlitbě mají jeden cíl: připomenout, že existuje druh poznání, které nekonečně přesahuje kalkulující a posuzující rozum.
Kniha vysokoškolského pedagoga a literáta představuje mozaiku esejů a glos k věcem (převážně) nadčasovým. Autor se zamýšlí nad otázkami práva, spravedlnosti, etiky a morálky.
Když se chorobopis mění ve scénář a všechno v dávnou vzpomínku, opakují a připomínají se děje, které patří do minulého světa a jsou skryté uvnitř v nás. Byl Sigmund Freud dobrý beletrista?
Tak jak ve vlnách se střídá den s nocí a trvání s pomíjivostí v příboji radosti, hledáme každý sebe. Kdyby existoval někdo, kdo sám od sebe vytuší co svět potřebuje a zařídí dřív, než se vysloví!
Soubor šestnácti nedávno vzniklých esejistických textů známého spisovatele a badatele nese název prvního z nich, věnovaného mimořádně aktuálnímu tématu: potřebě určité společnosti mít svého nepřítele a utvořit si jeho obraz.
