Autoři knih o duchovním životě často hovoří o trojím naslouchání: naslouchání vlastnímu srdci, naslouchání Božímu slovu (Bibli) a naslouchání církvi. Všichni známe situaci, kdy jsme při bohoslužbě naslouchali kázání Co jsme při tom dělali?
Příspěvky kolektivní monografie spojuje z různých úhlů téma Velehradu: místa tvořivé síly cyrilometodějské tradice; místa setkání hojícího rány rozštěpení; cesty, jež putujícího přivádí k Jedinému.
Autentický duchovní život uzdravuje náběhové karikatury, které často sami prožíváme: upjaté postoje, zhrzené tváře, protěžování jednostranných témat či záměna soukromých prožitků za zralé duchovní hodnoty.
Volné pokračování v duchu předchozí knížky Události ze života víry zahrnuje často vyslovované dotazy: církev a majetek, křesťan a stávky, zda se smí užívat homeopatie, mentalita politické levice a pravice, vychýlená zbožnost, praxe přijetí svátostí,...
Záměr papeže Františka – dát podnět k pastoraci manželů a rodin – se díky dvěma biskupským synodám naplnil nad očekávání. Církev dneška je rodinám velmi blízko.
Na nebi zazářila jasná hvězda a na Zemi se narodilo dítě Slunce, spasitel světa. Tři králové, Baltazar, Melichar a Kašpar, se vydávají na cestu, aby se dítěti poklonili. Ánanda, Tharsis a Ipuwer, jejich věrní služebníci, je doprovázejí.
Vydávat sborníky k životnímu jubileu svého akademického kolegy je zavedeným zvykem. Málokdy je však dílo věnováno tak třaskavému i palčivému tématu, jakým je vztah křesťanství a islámu, a zároveň na počest tak vyvážené…
Víno je dar nebe i země – povznáší nás, prospívá nám i zahání naše chmury. Lidé si cenili vína odpradávna. Víno patří neodmyslitelně k naší duchovní kultuře.
Čtvrtý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona s podtitulem Od Descarta k Leibnizovi se zabývá racionálními systémy filosofie v kontinentální Evropě v období před Kantem.
Kniha na pomezí literární historie, dějin filozofie a estetiky je pohledem na vývoj ideálů kultivace člověka od renesance po konec 19. století — věnuje
se hlavně jejich promýšlení v literatuře francouzské, s odbočkami k britským, ale též českým autorům.
Studie je příspěvkem k vyjasnění Heideggerova pojetí metafysiky jako „dějin bytí“ (Geschichte des Seins), a to na základě jednoho z jeho „vůdčích“ slov (Leitworte), totiž prostřednictvím titulu „der Anfang“ – počátek.
Pohyb existence je soubor šesti esejů publikovaných při různých příležitostech a věnovaných nejrůznějším tématům, tvoří jakýsi most mezi Patočkovou filosofií a Barbarasovým vlastním fenomenologickým projektem.
Jedním z hlavních témat biologa a filosofa Zdeňka Neubauera je zkoumání rozdílu mezi živými těly a tělesy, mezi přirozenou a předmětnou, ustavenou skutečností.
Kniha uvádí do současné teologické diskuse o vztahu mezi křesťanským Východem a Západem a ukazuje jeho nejdůležitější souřadnice. Úmyslně není přetížena faktografickými údaji, které jsou i v českém prostředí dostupné.
Studie "Jest duše cizinkou na této zemi" sleduje Heideggerovo chápání odloučenosti (Abgeschiedenheit), s cílem přiměřeně položit a zodpovědět otázku po vztahu toho myšlení (Denken).
Setkání s Ježíšem od kořenů proměňuje život člověka a uzdravuje jej v jeho smutku a depresích. Autor se postupně zabývá lidskými vztahy – se sebou, s druhými, s Bohem –, našimi nemocemi, nenávistí, ...
Cílem knihy je přiblížit koncepci reformy vědění obsaženou v dílech dvou osobností – českého teologa, filozofa a pedagogického reformátora Jana Amose Komenského (1592–1670) a anglického filozofa a státníka Francise Bacona (1561–1626).