Novela tematicky rozkrývá pohled na lidský život z hlediska východních filosofií, které ho pojímají jako putování lidské duše. Každá překážka a každé setkání činí tak duši lepší a cílem se stává neustálé „učení se“ a zlepšování.
Kniha představuje výbor esejů, které Jiří Pehe publikoval v různých periodikách mezi roky 2011 a 2015. Jejich ústředním tématem je myšlenka, že jsme svědky i aktéry zásadní proměny západní civilizace, tak jak ji známe od doby osvícenství.
„Svoboda je poznaná nutnost.“ Na tuto poučku připisovanou K. Marxovi jsem si vzpomněl jednoho rána při procházce lesem. První, co mě napadlo, bylo, že to nedává valný smysl, že by se snad lépe hodilo: „Poznaná nutnost vymezuje hranice svobody.“
Nadšená budoucí maminka Emílie se na předporodním kurzu seznámí s podnikatelkou Leonií, které těhotenství úplně zničilo plány. Ačkoliv jsou jako voda a oheň, padnou si do noty. Další lekci mají absolvovat s tatínky svých dětí.
Během svého rybářského výletu naleznou Tonnison a Berreggnon v rozvalinách zchátralého domu kdesi v Irsku starý deník. Jeho stránky jim odhalí neuvěřitelné zážitky někdejšího obyvatele domu.
Který polský premiér odbýval novináře slovem kšá? Který spadl s vrtulníkem a o kterém vznikla populární písnička? Proč už v roce 1993 vládli v Polsku postkomunisté? Jaký vliv na polskou politiku má katolická církev?
Edmund Husserl vytyčil nové filosofické téma: pole samotné zkušenosti. Když Emmanuel Levinas hovoří o Touze a Druhém, jakým zkušenostem tato okázale pronášená slova vlastně odpovídají?
Biskup Valdštejn se snažil poznat a pochopit vše, co osvícenství přinášelo. Niterná víra, hluboká vzdělanost a odpovědnost vůči tradicím rodu a země jej přitom spolehlivě ochránily ode všech krajností.
Dramatické okamžiky Československa s ponurým výsledkem: 1938, 1948, 1968. Měly alternativu? Co a také kdy bylo třeba učinit, aby vývoj nabral odlišný kurs?
Čtenář se dozví mnoho o specifické mentalitě místních obyvatel. Nahlédne do zaniklého světa lovců lebek, tradičních bojů mezi klany i odlehlých koutů této nádherné země divokých řek a vysokých hor,oplývající panenskou přírodou.
Nad verši Aleše Misaře (i nad jeho překlady veršů – např. R. M. Rilkeho) si uvědomíte známou
pravdu: Umění je jen dobré. Špatné není umění. Z Alešova rodného Labe v Nymburce tryská jeho inspirace
z duše a srdce. Toto je pátá sbírka mladého básníka.
Poezie pro všechny, kteří se rádi zamýšlejí nad otázkami života a smrti, lásky a vzpomínek. Zvláště pak pro ty, co navíc milují železnici.
V pořadí druhá sbírka strojvedoucího a básníka.