Výsledek pro: Maďarsko

Cestovatel, novinář a spisovatel Patrick Leigh Fermor se v zimě roku 1933 vydal na cestu Evropou. Z Nizozemí přes Německo, Prahu, Vídeň putoval, většinou pěšky až do Istanbulu. Své deníkové záznamy později literárně zpracoval a roce 1977 vydal.

Neúnavná slova jsou výborem nejvýznamnějšího českého hungaristy, mezinárodně uznávaného profesora Petra Rákose, který takto sám vybral a uspořádal.

Zásadní román nositele Nobelovy ceny za literaturu o zkáze, prázdnotě a beznaději

Ohromující rodinná sága, inspirovaná životem autorových předků, zachycuje vzestup a pád maďarské aristokratické rodiny na pozadí obou světových válek.

Nostalgický příběh čtyř generací žen ze vsi na slovensko-maďarských hranicích.

V přímořském Lichterhavenu našel Thorsten nový domov i smysl života – staví lodě po boku svého nevlastního bratra. Když však potká mladou vdovu Martinu, pochopí, že mu v životě něco chybí.

Čtrnáctiletá Billie tráví většinu života na šedivém panelákovém sídlišti, kde žije se svou matkou Marikou.

Kniha představuje některé z nejzajímavějších evropských pěších tras různých délek a obtížností, pro zdatné turisty, začátečníky i třeba rodiny s dětmi.

Beletristický debut novináře Petra Kupce přibližuje čtenářům smysl a fungování Evropské unie. Jednoho dne dostane snaživý úředník Evropské komise nápad, jak vyřešit odvěký problém, že lidi vůbec nic nevědí o EU a někteří ji dokonce nemají rádi.

Publikace Na kole kolem Československa v hranicích První republiky 1919 – 1938 je unikátní v mnoha směrech...

Série autobiografických tragikomických povídek cynického hypochondra Petra Popluhára, který se na svých cestách po Africe, Asii a Americe dostává do katastrofálních situací, potkává nepříjemné lidi a bojuje s nejrůznějšími pohromami.

Unesený Západ, osmý svazek esejů Milana Kundery, obsahuje dva texty: Nesamozřejmost národa, projev Milana Kundery na sjezdu Svazu československých spisovatelů v roce 1967, a francouzsky psaný esej Unesený Západ (1983) v překladu Anny Kareninové.

Od Postřižin po fotbalové mistrovství světa. Zpět do roku 1974! Rok 1974 si v Československu dával tak trochu oddech, přesto se ale děly zajímavé věci: narodilo se nejvíc dětí v historii státu, v Praze začalo jezdit metro a Bohumil Hrabal vydal samizdatem Postřižiny.

Jestlipak si ještě pamatujte na tu počeštěnou zkratku CCCP, ve které figuroval car a carevna? A jak si s takovou delikátností poradil Šárčin tatínek - kutil, umělec, sem tam nervák a topič myší?

Životní příběh talentovaného umělce, který – hnán touhou po slávě – uzavře smlouvu s ďáblem v podobě nacistů nastupujících v Německu k moci.

Jiří Peňás je poutník, který ocení i zastavení. Nehoní se za rekordy, je to člověk spíše zamyšleného hospodského posezení, sám někde v koutku. Je na cestě a hledá. – To píše o autorovi středoevropských cestopisů v předmluvě Petr Pithart.

Kdyby se Sherlock Holmes narodil jako lesní zvíře, co by asi byl zač?

Málokdo ví, že se v 50. letech 20. století objevil García Márquez – tehdy nepříliš známý mladý novinář – v komunistickém Československu…

V zápisníku z pozostalosti Alberta Marenčina sú denné záznamy datované od roku 1973 do roku 1996. Dominujú v nich úvahy o tvorbe, slobode, fantázii.

Kniha je závěrečným dílem trilogie o budování NOVÉHO SVĚTA po celosvětové apokalypse odehrávající se na přelomu dvacátého druhého a třetího století.