Odborná práce Martina Musíllka vychází z podrobného průzkumu nejstarších dochovaných knih Starého Města pražského. Autor se zde snaží poskytnout co nejširší obrázek o societě Starého Města po polovině 14. století.
Kniha analyzuje vnitřní dění v politických i vojenských strukturách uvedené organizace a zasazuje je do kontextu vývoje studené války a událostí v sovětské zájmové sféře v Evropě.
V roce 1898 zavraždil Sisi v Ženevě italský anarchista. Od té doby se rakouská císařovna a uherská královna stala mýtem. Osud této legendárně krásné, rozmarné a samotářské panovnice nepřestává fascinovat.
Souborná historická analýza, která v mnoha důležitých bodech polemizuje se standardními výklady holokaustu a podstatným způsobem mění zažité chápání této klíčové události moderních dějin.
Kniha Ve stínu šoa: Československá exilová vláda a Židé během druhé světové války a po ní se zabývá obdobím od mnichovské dohody z roku 1938 po komunistický puč v únoru 1948.
Třetí část překladu zlomové knihy Joachima Meyera (asi 1537–1571), vydané několikrát tiskem, známé díky citacím v pozdější literatuře a dostupné v reprintech, jsme logicky nazvali Šerm rapírem.
Když nacisté vtrhli do cizí země, neměli v úmyslu nastolit spravedlivou vládu. Ba naopak. Rozkrádali historické poklady, průmysl i přírodní zdroje poražených národů s cílem prosadit německou nadvládu a nastolit v Evropě Hitlerův nový řád…
Osvobozování sentimentu je reprezentativní obrazovou publikací, jež přináší objevný umělecko-historický pohled na bohatý a výtvarně zajímavý aspekt sentimentu ve výtvarném umění střední Evropy.
Vrátíme se do prvních let 20. století a společně zavítáme aviatické dny a týdny v Evropě, a především ve Francii, která tehdy byla nepochybným střediskem rozvoje letectví.
Výkladový slovník věnovaný třetí říši a druhé světové válce obsahuje přes 1500 hesel mapujících německé, ale částečně i světové dějiny v období let 1933–1945.
Dvě dekády po kolapsu minulého režimu nahradil naši víru v budoucnost stesk po minulosti, místo historické paměti zaujala kulturní identita a kulturní paměť. Společnost přestala existovat. Od společnosti bez naděje jsme dospěli k naději bez společnosti.
Samuel P. Huntington patřil k nejvlivnějším americkým politologům a intelektuálům druhé poloviny dvacátého století, v prvé řadě díky interdisciplinárnímu badatelskému přístupu, schopnosti rozpoznat aktuální problémy společnosti a vytříbenému smyslu p