Rhizomy Marka Torčíka jsou mezibytím uvnitř jazyka. Rozostřením. Vzájemnou propleteností vzpomínek a slov. Francouzský teoretik dvacátého století Gilles Deleuze rozlišuje dva druhy myšlení: rhizomatické a arborescentní (stromové).
Kniha přináší výběr příběhů uvedených v mnoha regionálních kronikách, které připomínají život v Orlických horách v dobách minulých. Zachovává jejich dobovou a jazykovou autenticitu se snahou vyvolat u čtenářů pocit skutečného listování ve starých kronikách
Ve své znovu vydané básnické prvotině Jan Borna z mnoha úhlů zkoumá a nahlíží cestu k vnitřnímu osvobození. Jednoduchým, současně však rafinovaným a vynalézavým jazykem se za doprovodu tvrdošíjného smutku a neklidu noří do vnitřních labyrintů a cest.
Sbírka milostné poezie irského básníka a propagátora irského jazyka Pádraiga Ó Snodaigha oslavuje kontroverzní lásku irského vlastence a politika Ch. S. Parnella k paní Katherine O´Shea.
Druhá část Majsebuchu, vrcholného díla dobového vypravěčského umění v jazyce jidiš, obsahuje především legendy středověkého židovského Porýní a Podunají.
Výbor z celoživotního básnického díla Jany Štroblové (1936) nabízí setkání s poezií bohaté obrazivosti, jazykové vynalézavosti i kultivovaného, mimořádně vyspělého tvaru.
Reedice klasických parafrází aztécké lyriky Motýl z obsidiánu připomíná jeden z básnicky trvale platných, jazykově ryzích překladatelských výkonů Ivana Slavíka.
Bratr Oty Pavla, řečený Bufák, celý život pracoval jako dělník v kladenské Poldovce a byl vždy věrnou "vrbou" svého nejmladšího bratra Oty. Ve svých básničkách se vyznává z lásky k jazyku, přírodě, k řece, lidem...
Spisovatelka Leontina Mašínová se systematicky věnovala knihám pro děti a mládež, sesbírala a převyprávěla pověsti s velkým smyslem pro krásu a bohatství lidového jazyka.
Poslední sbírka Františka Halase, jednoho z největších básníků českého jazyka. Vznikala v pohnuté době, kdy její autor čelil postupující chorobě i postupujícímu rozkladu kulturní scény a mezilidských vztahů, kterými se vyznačovala těsně poválečná doba.
Výbor z básní ruského básníka, prozaika, dramatika a esejisty (1799-1837), který je považován za zakladatele moderního ruského básnického jazyka, dýchá atmosférou carského Ruska plného milostných vášní, soubojů a intrik.
Pospíšil není žádný improvizační gangster jazyka; je to v něm a je to tam, a pokud nejste zblblí každodenními dávkami mediálního bromu, básníka objevíte. Žádná káča a koník na hraní.... atak, řez bez místní anestezie.
Kniha Na jedno u Šivů je básnickým deníkem z autorových dvou cest do Indie, které podnikl v letech 2005 a 2007.Záznamy Milana Libigera jsou jazykově střídmé, civilní, bez okázalého důrazu na exotiku.
