Majsebuch aneb Kniha jidiš legend a příběhů část první: jak ji roku 5362/1602 vydal v Basileji Jaakov bar Avraham

Když Jaakov bar Avraham vydával svůj Majsebuch, měl v úmyslu seznámit židovské čtenáře neznalé hebrejštiny a aramejštiny s narativní tradicí Talmudu a některých dalších náboženských spisů, mimoděk však vytvořil svébytné dílo, které nepochybně představuje vrchol dobového vypravěčského umění v jazyce jidiš. Jeho první část tvoří příběhy z Talmudu, vyznačující se prostou poetičností a drsným svárem dobra a zla v jedinci, na ně pak navazují středověké legendy z Porýní a Podunají a dále vyprávění čerpající inspiraci i z evropské kultury (v textu je možno se setkat s motivy známými z Písně o Nibelunzích či z legend o Tristanovi a Isoldě.) Vedle divotvůrců a démonů ožívají na stránkách knihy postavy jako křižák Godefroie z Bouillonu, židovský filosof Maimonides, francouzští kněží i římský papež. V tom je Majsebuch dílem vskutku renesančním. A co víc, dodnes nám poskytuje klíč k porozumění četným literárním dílům, včetně děl současných.