Publikace věnovaná více než stoleté historii mimořádné muzejní instituce zároveň v mnohém odráží dramatické osudy českých a moravských Židů v minulém století.
Hlavními tématy česko-anglické publikace jsou sledovací útvary Statní bezpečnosti a fotografie historických osobnosti, významných událostí a míst, které v období komunistického režimu pořídili jejich pracovnici.
Druhý díl podrobné kroniky fašismu v Itálii je stejně jako první nahlížen z pohledu samotného Mussoliniho a dalších protagonistů hnutí. Odehrává se mezi roky 1925–1932, v období, kdy se Mussolini stává miláčkem národa.
V padesátých letech 20. století zadržely československé bezpečnostní orgány poblíž státní hranice s Polskem člověka, který byl hluchoněmý a trpěl ztrátou paměti.
Dvacet sedm let se Státní bezpečnosti nepodařilo zjistit jeho pravou totožnost.
Praha jako křižovatka osudů přivítala řadu mimořádných hostů, od vědců a umělců po revolucionáře a státníky, jejichž pražské stopy přibližujeme prostřednictvím archivních fotografií, dobových dokumentů i osobních příběhů.
Hlavním tématem této publikace jsou životní osudy, činnost a tvorba Pavla Tigrida
(1917–2003), významné osobnosti československých a českých dějin. Jeho život
výrazně ovlivnily velké zlomy 20. století.
Hlavním tématem této publikace jsou různorodé vztahy spisovatele a filosofa Zbyňka Fišera se Státní bezpečností. Zbyněk Fišer používal od konce čtyřicátých let 20. století pseudonym Egon Bondy.
Reprezentativní knižní fotopublikace vychází u příležitosti 100. výročí vzniku ČSR a připojení Podkarpatské Rusi k ní. Publikace symbolicky obsahuje texty jak v českém (36 kapitol), tak slovenském (2 kapitoly) a rusínském jazyce (3 kapitoly).
Jednou z nejcitlivějších kapitol českých moderních dějin jsou bezesporu osudy německého obyvatelstva na českém území. Tyto dva národy spolu po staletí žily vedle sebe, avšak 20. století přineslo vyhrocení mnohaletého společného soužití.
Kniha přináší kritické vydání rukopisného deníku českého historika a československého diplomata K. Krofty (1876-1945) z prvních let po té, co opustil akademickou dráhu a z podnětu prezidenta Masaryka vstoupil do rodící se diplomatické služby 1. republiky.