Výsledek pro: Obecné dějiny ničení knih

Kniha kněze a teologa Jana Houkala odpovídá na dlouhodobou poptávku po nové a kvalitní knize, která by starším dětem ozřejmila smysl liturgie a její konkrétní průběh.

Kniha popisuje historii násilného připojení Tibetu ke komunistické Číně, ozbrojený odpor domácího obyvatelstva i úlohu velmocí v tomto bezprecedentním aktu zvůle čínských komunistů.

Publikace v sedmi kapitolách mapuje směry, možnosti (i limity) studia barokních krajin a současně spektrum využitelných pramenů (text – obraz – mapa – terénní výzkum), jejich interpretační potenciál z hlediska historické geografie i dějin.

Jezuitský misionář Antonín Koniáš vystupuje v obecném povědomí české společnosti jako notoricky známý hubitel knih a pronásledovatel svobody vyznání a myšlení.

Práce je věnovaná životu a literárnímu dílu Benita Mussoliniho.

Třetí díl ze série historických knih, které mapují zdánlivě poznaná údobí českých dějin v událostech obecně známých, a přesto stále majících svá „bílá místa“.

Obsáhlá monografie mapuje na půdorysu dějin Francie a francouzské literatury obecný vztah literatury a moci. Začíná rokem 842, odkdy je doložen první text ve francouzském jazyce, a končí pohřbem Jeana-Paula Sartra v roce 1980.

Mnichovská dohoda patří k nejstudovanějším otázkám a problémům československých dějin. Kniha známého německého historika Detlefa Brandese na její prehistorii nahlíží očima obyčejných sudetských Němců.

Kniha se programově pohybuje na pomezí literární a obecné historie a skládá se ze čtyř rozsáhlých kapitol.

Autor si ve své práci věnované okupaci Československa v roce 1968 všímá především vojenské stránky celé operace a objasňuje ji z hlediska dlouhodobých strategických cílů sovětského bloku.

Historie zakládajících oddílů skauta.

Tématem knihy je zemské právo, které představuje klíčový právní okruh rozhodujícím způsobem určující chod českého státu a jeho společnosti.

Pod tradičně zavedeným názvem dostává čtenář do rukou šestisetstránkovou studii, která je založena na zkoumání a výkladu – často objevném – historických dokumentů, avšak přesto je napsána elegantním a hlavně obecně srozumitelným stylem.

Kniha je věnována vztahu umění a mystiky v rámci západoevropské civilizace, a to od 12. do 20. století.

Předkládaná publikace představuje závěrečný výstup z grantového projektu Bohemika ve španělských a mexických fondech.

Kniha se věnuje nejpodstatnějším genocidám 20. století – holokaustu, genocidě Arménů, hladomoru na Ukrajině, kambodžské, rwandské a jugoslávské genocidě.

Málokterá historická práce vyvolala v posledních letech takový zájem a tak živé reakce, a to jak mezi odbornou, tak laickou veřejností, jako kniha izraelského historika Šlomo Sanda.

Text byl napsán jako osobní výzva lidem v totalitním státě, jako povzbuzení pro ty, kteří mohou díky velkým dějinám propadnout panice, že se jejich osobní dějiny v tom obrovském tlaku rozpadnou. Text vznikl jako samizdat v roce 1985.

Kniha představuje historii sociologie města, nabízí nové čtení a interpretace klasických prací z 19. a 20. století a rámcový přehled dosavadních teorií města. Zároveň mapuje některé aktuální debaty, které se odehrávají na poli mezioborových studií.

Autor se ve své práci snaží předestřít svět římského náboženství v co nejplastičtější a nejživější podobě. Namísto velkého množství dat proto předkládá omezený počet dobře vybraných příkladů, které mají základní náboženské formy a struktury ilustrovat.