Přelom 20. a 21. století znamenal pro Olomouc i přelom v literatuře o historii města. Knihy Vzpomínky na starou Olomouc a na ni volně navazující Paměť olomouckých předměstí dokázaly, že o minulosti lze psát hluboce zasvěceně a přitom srozumitelně .
Tento průvodce klade důraz na všestrannou analýzu společnosti a na všední život osmanských Turků, obyvatel poslední islámské veleříše, která několik staletí znamenala pro Evropu nejen muslimské nebezpečí, ale také zosobňovala pohádkový Orient.
Autor na základě studia Leonardových zápisníků pronikl do tajů italské kuchyně 15. až 16. století. Dějiny stravování renesanční Itálie prokládá recepty starých kuchmistrů.
Sborník příspěvků ze stejnojmenné konference představuje zajímavý vhled do uměleckohistorického výzkumu vybraných témat, jejichž společným jmenovatelem je střední Evropa raného novověku.
Dějiny české náboženské emigrace jsou velmi složitou a členitou otázkou. Předložená kniha podává nenáročnou populární formou jejich stručný, avšak fundovaný přehled.
Léta viděli Češi ve svých habsburských vládcích rod, který jim nic dobrého nepřinesl, a v Haškově Švejkovi má mocnář František Josef nálepku "otlemeného idiota". Tato kniha se pokouší narušit tytio mýty.
Neobyčejný příběh Thomase Pellowa a milionu evropských otroků v severní Africe 18. století. Je založen na nezveřejněných dopisech a rukopisech psaných otroky a odhaluje znepokojivou a zapomenutou kapitolu dějin.
Jeden z nejvýznamnějších cestopisů světových dějin. Záznam o objevitelské výpravě Portugalce Magellana zaujme svou bezprostředností a plastičností a barvitostí líčení dobrodružné plavby a překvapí množstvím informací.
Historická práce přibližuje epochu zámořských objevů, která vyvrcholila roku 1498, kdy Vasco da Gama se svou flotilou stanul na západním břehu Indie. Otevřel tím pravidelný styk několika odlišných civilizací a spolu s Kolumbem započal éru kolonialismu.
Biografie slezského knížete krnovského Jana Jiřího z rodu braniborských Hohenzollernů, jedné z nevýznamnějších osobností českého stavovského povstání proti Habsburkům z roku 1618.
Historická práce přibližuje život, rod a dílo sekretáře, který byl r. 1618 defenestrován společně se Slavatou a Martinicem, na pozadí stavovského povstání a následných událostí.
Studie Cesta ke kořenům se týká fascinujícího a dramatického zápasu několika rodopisců o změnu v dosavadním způsobu historického pojednávání o osudech kdysi slavného rytířského rodu Milnerů z Milhausenu.
