Kniha představí nejpřednější šlechtické rody francouzského království, jejich dějiny, významné či známé osobnosti, jakož i jejich sídla - od monumentálních hradů přes nádherné renesanční a klasicistní zámky až po luxusní pařížské městské paláce.
Časopis Humus byl přeshraničním projektem zvláštní, dobrodružné povahy. Vydavatelem byl český básník a výtvarník Roman Erben, od roku 1980 žijící v německém exilu.
Výchozím bodem publikace je emancipační potenciál ženských protagonistek moderny a Bauhausu, jejich role a úspěchy na příkladech z České republiky, Německa, Polska, Maďarska a Estonska v posledních více než sto letech.
Ryl jsem pak zleva doprava, jako bych psal. Zdeněk Volf píše, jako by ryl – vrostlý do krajiny, do času, do paměti, která zpřítomňuje naše mrtvé, konfrontuje nás se sebou samými kdysi, v jiném světle, s jinými nadějemi, postuláty, sny.
Kniha dokumentuje život jednoho z nejlepších českých sportovců všech dob, řecko-římského zápasníka Gustava Frištenského (1879-1957), který v průběhu svého života vybojoval 2000 amatérských utkání a ani jednou neprohrál.
Kladské pomezí – česko-polský region na rozhraní východních Čech a Dolního Slezska. Bezesporu jedna z nejkrásnějších a nejzajímavějších oblastí střední Evropy.
Život hlavního hrdiny se jednoho dne náhle změní poté, co pod
kůlnou svého venkovského domku, který kdysi koupil v žalostném stavu od místního zedníka a podivína Pivoňky, najde vstup
do podzemí a tím i do jiného světa.
Dita Krausová (nar. 1929), jejíž válečné zážitky inspirovaly španělského autora Antonia Iturbeho k bestselleru Osvětimská knihovnice a která své osudy shrnula v autobiografii Odložený život (2018), nyní přibližuje životní pouť svého manžela.
V rušných letech devadesátých se na české výtvarné scéně důrazně přihlásila o slovo nová umělecká generace. V důsledku otevřených hranic měla možnost nejen poznávat, ale také se aktivně zapojovat do dění na mezinárodní scéně.
Fotografické dílo Pavla Šešulky (*1945) vznikalo pouhé jedno desetiletí – v osmdesátých letech minulého století. Fotografii se sice věnoval dočasně, avšak s velkým nasazením, které je pro něj typické.
Mnohovýznamovost poezie, vrstevnatost významů zachycených v imaginativní zkratce – v onom pověstném krátkém spojení protilehlých představ či skutečností, prolnutí „vysokého a nízkého“ .
Pustá země je pravděpodobně nejvlivnější básnickou skladbou 20. století, přinejmenším v kontextu anglofonní poezie. T. S. Eliot ve své útlé knize z roku 1922 zcela mimořádným způsobem navazuje na několikatisíciletou tradici světové literatury.
Autor provádí návštěvníky metropole nad Temží po místech spojených s životy britských i zahraničních spisovatelů, malířů, hudebníků i jiných významných historických postav.
