Sborník obsahuje příspěvky tří desítek českých, polských a německých badatelů. V jednotlivých příspěvcích je kladen důraz na komparativní studium rituálů a slavností .
Pohled na české a německé dějiny 20. století očima syna čínského velvyslance v poválečném Československu. Hsi-Huey Liang byl svědkem vývoje, který vyvrcholil únorem 1948, po němž celá rodina odjížděla z Prahy pod bedlivým dohledem ÚV KSČ.
Anne Applebaumová, za využití nových archivních materiálů a mnoha jiných zdrojů, které nejsou v angličtině známy, popisuje komunistické taktiky, které si ohrožováním, znevažováním a vražděním lidí klestily svou cestu k moci.
Kniha se věnuje československo-italským vztahům od nástupu fašismu do konce dvacátých let, tématu, kterému zatím historiografie věnovala jen minimální pozornost.
Přední odborník na dějiny střední Evropy v této práci přibližuje polsko-sovětskou válku z let 1919-1920, která je dodnes opomíjenou dějinnou událostí. Přitom v ní šlo o hodně: byl to první pokus říše Sovětů přenést revoluci do celé západní Evropy.
Jednotícím prvkem příspěvků zařazených do 31. svazku Slovanských historických studií je problematika politických a kulturních dějin národů střední, východní a jihovýchodní Evropy ve 20. století.
Sborník z vědecké konference Občanské elity a obecní samospráva 1848–1948 s několika navazujícími příspěvky bilancuje bádání o budování občanské společnosti v českých zemích a ve střední Evropě.
Kniha ukazuje, jaké byly sovětské strategické záměry v končícím třetím roce Vlastenecké války a jak byly naplňovány historické ruské aspirace ohledně ovládnutí Balkánu a přístupu k volným mořím.
Francouzský historik, specialista na dějiny střední a východní Evropy, představuje jasně a uceleně významný rytířský řád, jehož dějiny sahají od křižáckých válek až do dvacátého století.
Ve své práci představuje německý historik Detlef Brandes mezinárodní postavení a úlohu exilových vlád Československa, Jugoslávie a Polska v letech 1939–1943.
Haličsko-volyňské knížectví se rozvíjelo na velmi exponovaném pomezí střední a východní Evropy a bylo nuceno žít v neustálém kontaktu se světem pravoslaví a katolicismu, světem baltského pohanství a stepních etnik.
Kronika podává zprávy o dějinách a geografii severního Německa, Dánska a dalších skandinávských zemí, či o misiích k severským i slovanským národům a podmaňování jejich území ve jménu šíření křesťanství.
