Kniha Křižovatky Slovanů navazuje na sérii publikací slavistického projektu spojeného s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze. 21 textů tohoto svazku je rozděleno do čtyř dílčích oddílů (Jazyk, Literatura, Dějiny, Kultura).
Dvanáct studií mimořádného čísla Slovanských historických studií se pokouší charakterizovat společné i zvláštní rysy vztahu tradice a modernity v minulém i současném vývoji území ležících “na východ od Labe”.
Autoři se ve svých příspěvcích věnují slovanství ve vztahu k identitě, politickým a vědeckým programům a koncepcím, vzájemným stereotypům, kulturním kontaktům a příhraničním vztahům.
Kniha emeritního profesora blízkovýchodních studií na Princetonské univerzitě vypráví příběh islámského Středního východu, který se po několik staletí nacházel v popředí světové civilizace.
Kniha Impérium a ti druzí je fascinujícím průřezem moderními dějinami středovýchodní Evropy, v němž se neustále střídají perspektivy imperiálního centra (Moskvy a Petrohradu) a jeho „západních periferií".
Učebnice evropské integrace vás provází celým spektrem témat od počátků a motivů evropské integrace až po její dnešní podobu a nástin možného budoucího vývoje s ohledem na probíhající krizi eurozóny.
Autoři studie se snaží zodpovědět otázku, zda bude visegrádské seskupení jen projevem dalšího selhání, nebo naopak půjde o důkaz integrační schopnosti alespoň na úrovni Beneluxu či některých forem severské spolupráce.
Kniha studuje kulturní politiku v široce pojaté střední Evropě – Polsku, České republice, Slovensku, Maďarsku, Rakousku a Chorvatsku – a ukazuje různé formy kulturních válek po roce 2010 i jejich základní logiku.
Kniha polské profesorky sociologie se zaměřuje na fenomén přechodu od komunismu a především na vznik takové formy společenského uspořádání, již lze souhrnně zařadit pod označení ´postkomunismus´.
Kniha reaguje na současnou migrační krizi, ale ta není jejím hlavním tématem Pojednává o hlubších strukturních napětích a rozporech skrytých v základech Evropské unie.
Kniha vychází ze skutečnosti, že státy dnes již bývalého socialistického bloku nevytvořily specifické vzorce dosahování sociálního statusu, tj. sociální mobility.
Naše kniha analyzuje, jaké strategie a přístupy Visegrádská čtyřka a její členské státy v oblasti bezpečnostní a zahraniční politiky preferují, jaká rizika vnímají jako nejvýraznější a jaké návrhy opatření a řešení společně či jednostranně prosazují.
V meziválečném období došlo téměř ve všech evropských státech k ofenzívě krajní politické pravice. Práce přináší podrobnější srovnání československé situace s osudy parlamentního systému v Německu a Rakouskou.
Autor s pětiletým odstupem zkoumá stav společnosti nejen pomocí porovnávání abstraktních ekonomických oborů, ale také pomocí analýzy kulturní, sociální a psychologické.
Čtenář může sledovat původ, ideologii, proměny a mezinárodní vazby jednotlivých stran v evropské perspektivě. O významu knihy svědčí i skutečnost, že původně vyšla v pres-tižním britském nakladatelství Ashgate.
Kniha se zabývá souvislostmi díla představitelů ruské větve pražského funkčního strukturalismu, kteří zásadním způsobem ovlivnili moderní myšlení o jazyce.