Kniha integruje do dějin pozdních kruciát i výpravy proti husitům a věnuje se také českému přínosu k diplomatickému řešení turecké hrozby v době Jiřího z Poděbrad.
Práce reflektuje vrcholně a pozdně středověké diecézní synody slavené olomouckými biskupy anebo jejich zástupci a diecézní zákonodárství úzce spjaté s institutem synody.
Sborník obsahuje příspěvky tří desítek českých, polských a německých badatelů. V jednotlivých příspěvcích je kladen důraz na komparativní studium rituálů a slavností .
Francouzský historik, specialista na dějiny střední a východní Evropy, představuje jasně a uceleně významný rytířský řád, jehož dějiny sahají od křižáckých válek až do dvacátého století.
Haličsko-volyňské knížectví se rozvíjelo na velmi exponovaném pomezí střední a východní Evropy a bylo nuceno žít v neustálém kontaktu se světem pravoslaví a katolicismu, světem baltského pohanství a stepních etnik.
Kronika podává zprávy o dějinách a geografii severního Německa, Dánska a dalších skandinávských zemí, či o misiích k severským i slovanským národům a podmaňování jejich území ve jménu šíření křesťanství.
Bitva u Suchých Krut na Moravském poli, které se věnuje tato práce, patří mezi nemnoho událostí, které lze považovat za skutečné dějinné mezníky a nadlouho určil směr politického vývoje střední Evropy.
Knižní vzdělanost se z Velké Moravy poměrně rychle rozšířila i se svým spisovným jazykem, staroslověnštinou, po rozlehlých prostorách střední a východní Evropy.
Události v českých zemích v 15. století nadlouho změnily střední Evropu. Předcházel jim však dlouhodobý vývoj. Poukazuje se na mravní úpadek církve a nadměrný počet kleriků. Církevní prostředí se samo snažilo obrodit o čemž se dochovaly dokumenty.
Historik, který Lucemburkům zasvětil velkou část svého života, ve své práci sleduje život Karla IV. od počátků formování jeho osobnosti až po jeho vyzrálé politické a státnické dílo.
