Autor prostřednictvím nejrůznějších typů pramenů (severské ságy, autobiografie, portréty) zpochybňuje starší představy, podle nichž se individualita rodí až s nástupem renesance a humanistického myšlení.
Publikace Tradiční agrární kultura v kontextu společenského vývoj střední Evropy a Balkánu je výsledkem mezinárodní spolupráce badatelů z České republiky, Polska, Slovenska a Srbska.
Zástupci mladé badatelské generace z dvanácti zemí zde v různých sférách kriticky zkoumají vzájemné vztahy a vlivy mezi slovanskými i neslovanskými prostředími areálu jihovýchodní, střední a východní Evropy.
Kniha Neslovanské elementy v kulturách a jazycích Slovanů navazuje na sérii publikací slavistického projektu spojeného s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy.18 textů tohoto svazku je rozděleno do tří oddílů (Jazyk, Literatura, Dějiny a kultura).
Čtvrté číslo historického časopisu obsahuje studie
vzniklé v souvislosti se společným projektem
některých středoevropských univerzit „Jinakost
našich společných dějin“.
Cílem knihy je objasnit dosud neznámá nebo nedostatečně osvětlená fakta z každodenního života příslušníků lengyelské kultury, neolitických zemědělců, kteří přišli z Balkánu, přes Moravu se rozšířili až na území dnešního Rakouska a Polska...
Kniha Křižovatky Slovanů navazuje na sérii publikací slavistického projektu spojeného s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze. 21 textů tohoto svazku je rozděleno do čtyř dílčích oddílů (Jazyk, Literatura, Dějiny, Kultura).
Zástupci mladé badatelské generace z devíti evropských zemí zde v různých rovinách (jazyk, literatura, historické vědomí) nahlížejí proces formování novodobých národů a utváření národních identit v oblasti jihovýchodní, střední a východní Evropy.
V knize Po serpentinách sebepoznání a poznání toho druhého se zabývá zejména vystěhovalectvím Čechů a Slováků do Bulharska a Bulharů do střední Evropy, historií a kulturou české a slovenské komunity v Bulharsku a bulharských komunit v ČR a SR.
Odborná publikace Karlovarská idyla? Židé v západočeských lázních se věnuje vzájemným vztahům Židů – především židovských lázeňských hostů – a většinové společnosti v Karlových Varech, Mariánských a Františkových Lázních.
27. číslo Bulletinu MRK ve své recenzované části přináší obsáhlou historickou studii romistky Lady Vikové nazvanou „…jako cikán, bez jakéhokoliv vzdělání pochopil za hranicema vážnost doby pro národ československý a přihlásil se do čs armády"