Šestý díl encyklopedické řady Obrněná technika navazuje bezprostředně na pátý svazek této řady, kde jsme se kromě techniky používané v Polsku a Rakousku seznámili s obrněnými automobily a tančíky československého původu.
Anne Applebaumová, za využití nových archivních materiálů a mnoha jiných zdrojů, které nejsou v angličtině známy, popisuje komunistické taktiky, které si ohrožováním, znevažováním a vražděním lidí klestily svou cestu k moci.
Dějiny lichtenštejnského knížectví jsou bezprostředně spjaty s osudy rodu Lichtenštejnů, kteří měli panství i v českých zemích a kteří se ziskem knížecího titulu na počátku 17. století posunuli mezi elitu habsburské monarchie.
Česká historiografie se ještě donedávna řídila mnoha stereotypy vytvořenými v 19. století. Kniha Antonína Kalouse je pokusem o konečné odpoutání se od těchto interpretací české minulosti.
Kniha se věnuje československo-italským vztahům od nástupu fašismu do konce dvacátých let, tématu, kterému zatím historiografie věnovala jen minimální pozornost.
Přední odborník na dějiny střední Evropy v této práci přibližuje polsko-sovětskou válku z let 1919-1920, která je dodnes opomíjenou dějinnou událostí. Přitom v ní šlo o hodně: byl to první pokus říše Sovětů přenést revoluci do celé západní Evropy.
Jednotícím prvkem příspěvků zařazených do 31. svazku Slovanských historických studií je problematika politických a kulturních dějin národů střední, východní a jihovýchodní Evropy ve 20. století.
Sborník z vědecké konference Občanské elity a obecní samospráva 1848–1948 s několika navazujícími příspěvky bilancuje bádání o budování občanské společnosti v českých zemích a ve střední Evropě.
Publikace přináší široké spektrum pohledů na vývoj vztahů mezi úsilím o reformu západní křesťanské církve a emancipací nacionálního vědomí od vrcholného středověku až na práh nové doby, se zvláštním přihlédnutím ke střední a středovýchodní Evropě.
Kniha ukazuje, jaké byly sovětské strategické záměry v končícím třetím roce Vlastenecké války a jak byly naplňovány historické ruské aspirace ohledně ovládnutí Balkánu a přístupu k volným mořím.
Výbor studií výrazné osobnosti českého dějepisectví soudobých dějin Jana Křena má za cíl zprostředkovat pohled na jeho trvale inspirativní historiografické dílo v perspektivě od 60. let do počátku 21. století.
Jaké byly vztahy mezi Československem a Rakouskem v meziválečné době? Co je ovlivňovalo a jak je vnímali aktéři těchto vztahů - politikové a diplomaté na obou stranách?
Francouzský historik, specialista na dějiny střední a východní Evropy, představuje jasně a uceleně významný rytířský řád, jehož dějiny sahají od křižáckých válek až do dvacátého století.
