Významný americký historik a sociolog ve své práci zkoumá, jak a proč v západní kultuře došlo k potlačení transcendentního rozměru lidské osobnosti a nakolik tento proces přispěl k překotnému rozvoji umělého životního prostředí a technokratické politiky.
Autor – válečný novinář – popisuje obětavost českých vojáků, sloužících ve válkou zmítaném Afghánistánu. Čerpá ze svých cest do dnes asi nejnebezpečnějšího místa naší planety, při nichž absolvoval s českými i americkými vojáky celkem 21 bojových misí.
Kniha Lafcadia Hearna Kwaidan přináší čtenářům soubor japonských strašidelných příběhů a legend, které se staly nesmrtelnou součástí světové literatury. V novém českém překladu Petra Holého se tyto tajemné příběhy znovu probouzejí k životu.
Knihou vyslyšela autorka přání čtenářů a vytvořila knihu nejen z těch nejlepších receptů ze svých předchozích knih, ale přidala i recepty další, originální.
Tato kniha obsahuje eseje a studie biologa a filosofa Zdeňka Neubauera
(1942–2016) s náboženskou problematikou z let 1979–1983. Jeho jádro tvoří nová edice dvou souborů s tituly Deus et natura (1979) a Nový Areopág (1983).
Kniha Prehistorie rodu Homo se pokouší odpovědět na nadčasovou otázku spjatou s existencí lidského rodu: “kdo jsme, odkud jsme a kam jdeme”. Hlavními hrdiny této encyklopedicky koncipované vědecké monografie jsou předci člověka a fenomén kultury.
Publikace přibližuje vývoj českých dějin v poněkud jiné podobě, než jsme běžně zvyklí. Tradiční výklad, redukující dějiny zejména na přehled politických událostí a hospodářských přeměn, vojenských střetů, výčty panovníků, diplomatických jednání.....
Poté, co zkušený cestovatel a fotograf Jan Hocek vytvořil síť šesti stezek Via Czechia, pokračoval dále na východ a vydal se na Slovensko, aby jím prošel přes hory a doly až k hranicím s Ukrajinou.
Fotografovat začal Čestmír Krátký v roce 1953 u Karla Plicky, ale soustavně se věnoval výtvarné fotografii až od roku 1959 po seznámení s Janem Koblasou.
Podle novináře a autora knihy Martina Raspera by se zahrady měly stát součástí měst. Tato kniha pojednává o "Zahradničení ve městě" a ekologickém a kulturním pozadí tohoto zdánlivě nového fenoménu.
Původní jmenný a věcný rejstřík ke Ginzbergovým Legendám Židů (Legends of the Jews) sestavil rabi Benjamin (Boaz) Cohen a publikoval jej – s velkým časovým odstupem od vydání samotného díla – až v roce 1938.
Kniha sleduje proměny estetického ocenění přírody v evropské kultuře s důrazem na proměnu estetických preferencí od krajiny zemědělské, ovlivněné člověkem, ke krajině „divoké“, krajině velehor a lesů.