Manželé Bendovi nevyvěšovali praporky, chodili do kostela a v době, kdy vrcholila hysterická kampaň proti Chartě 77,
ji Václav Benda podepsal. Bylo mu třicet let a mezi disidenty
ho skoro nikdo neznal. To se ale brzy změnilo...
Laskavý příběh malého děvčátka, situovaný do předvánočního času. Souběh přátelského vztahu ke zvířátkům i přírodě, hodnoty kamarádství, zážitky ze školky, hry na sněhu, to vše tvoří příjemně laděný celek k dětskému naslouchání.
Ota Bouzek, držitel Umělecké ceny ČMMJ za literaturu (r. 2000), autor próz o přírodě, o zvěři, o myslivcích i životních příbězích horalů vydává svoji třicátou první knihu. Jedná se o výběr již publikovaných povídek.
Skutečné příběhy ze zoo ve veselé knížce o tom, že člověk není pánem tvorstva, ale jen jedním z tvorů na této planetě. O cestě k pokoře ve vztahu k živé i neživé přírodě, o radosti, skopičinách, dovádění, smíření a životní síle lásky.
Autorka se ve své básnické prvotině zabývá postavením jedince ve společnosti a zkoumáním vzájemného vztahu člověka a přírody. Nedílnou součástí básnické sbírky jsou obrazy a grafické listy autorky.
Kniha nabízí analýzu dobové kultury války a jejích proměnných, jejich vzájemného vztahu a jeho rekonfigurace v průběhu boje o nizozemskou pevnost Bergen op Zoom v kulminačním bodě války o rakouské dědictví v roce 1747.
Istanbul je jedno z nejpodivuhodnějších měst světa. Jako jediné se rozkládá na dvou kontinentech. Po celá staletí bylo město otevřené vlivům ze Západu i z Východu a toto prolínání idejí pomohlo vytvořit jednu z nejbarvitějších kultur.
Zpochybnění protikladů práva a kultury či práva a společnosti otevřelo prostor pro nové konfigurace vztahů mezi právem, antropologií a jinakostí. Tato kniha ukazuje, jak antropoložky a antropologové mohou přemýšlet mimo tento dualistický rámec.
Kniha Děti jilmu a jasanu je založena na nejnovějším archeologickém výzkumu i zpracování písemných pramenů a přináší nám příběh Vikingů, podaný jejich vlastníma očima: poznáme jejich politiku, kosmologii, umění i kulturu.
Jaké to bylo být součástí normalizace a přitom proti ní bojovat? Jaká je cena kompromisu mezi svědomím a přežitím? A proč bychom měli číst paměti a vzpomínky? Protože právě ony nám odhalují, co by jinak zůstalo skryto.
Slavjanofilství je klíčovým hnutím, bez něhož nelze pochopit vývoj ruské kultury v 19. a 20. století ani řadu jevů současného ruského života. Přesto nebo snad právě proto se v literatuře málokde setkáme s jeho konkrétnějším vymezením.
Tato podrobná učebnice magie severské cesty seznamuje čtenáře s hlavními pojmy a praktikami gótské nebo germánské magie. Angličané, Němci, Holanďané, Islanďané, Dánové, Norové a Švédové jsou přímými potomky této staré germánské kultury.
Pokračování pěší výpravy mladého Angličana, který se v rocce 1933 vydal z Rotterdamu do Istanbulu. Mezi lesem a vodou navazuje na knihu Čas darů (2018) a autor v ní líčí cestu od slovenských hranic přes Maďarsko, Sedmihradsko a Rumunsko na Balkán.
Tato jedinečná kniha obsahuje Moudrost našich dávných Předků z časů Védské Kultury. Tyto „Védy dětem“ autor sestavil na základě znalostí slovanských mýtů a východních učení pocházejících od duchovních učitelů Árjů.
Kniha přináší 24 studií, původně publikovaných časopisecky i knižně. Tematicky se zaměřuje na problematiku husitské Prahy, věnuje se osobnosti Jana Žižky i kultuře a jazyku husitské epochy.