První díl dvousvazkového výboru nejvýznamnějších esejů L. Strausse, tvůrce svébytného pojetí politické filosofie a zakladatele vlivné školy politického myšlení.
V první části třetího svazku dějin politického myšlení je podán filosoficko-historický výklad politického myšlení od humanismu a renesance po proudy ve francouzském osvícenství.
Každý politický systém moderní éry se odvozoval od některé ze tří velkých ideologií. První a nejstarší z těchto ideologií je liberalismus, druhou je komunismus, třetí je fašismus.
Sborník je věnován životnímu jubileu významné české filosofky a theoložky Lenky Karfíkové. Soubor studií žáků a kolegů jubilantky, které vznikly při této příležitosti, ve svém celku tvoří průřez dějinami evropského myšlení.
Tato kniha spojuje dvě studie k tématu politické teologie. Kniha je určena všem zájemcům o vztah mezi náboženstvím a politikou, zejména z řad studentů společenských věd, historie a teologie.
V současném světě dochází ke změně pohledu na liberální demokracii. Kniha nabízí analýzu vznikajících nových forem politického a myšlenkového sjednocování, tak jak se projevují v současných teoriích lidu, ...
O Sabinových filosofických, náboženských a obecných soc. politických názorech i jeho pohledech na události a otázky před, za i po revoluci 1848-9 v kontextu života a díla.
Arktos je první knihou, která se věnuje archetypu pólu – v jeho nebeské i pozemské podobě. Joscelyn Godwin zkoumá legendy o dávném Zlatém věku, který podle některých skončil prehistorickou katastrofou – posunem zemské osy.
Výbor obsahuje studie Co je osvícenství, Idea obecných dějin ve světoobčanském smyslu, Domnělý začátek lidských dějin, Konec všech věcí, O domnělém právu lhát z lásky k bližnímu.
V druhé části třetího svazku dějin politického myšlení je podán filosoficko-historický výklad politického myšlení od americké revoluce po 1. světovou válku.
První díl rozsáhlého výboru z Millova díla představuje Milla především v kritické návaznosti na zakladatele utilitarismu Jeremyho Benthama: svazek obsahuje Millovu klasickou stať „Utilitarismus".
Katalánský rabín Moše ben Nachman z Girony (kolem 1195 – 1270), známý také jako Nachmanides, patří mezi nejvýznamnější židovské náboženské autority vrcholného středověku.
Ústředním tématem monografie je eschatologické myšlení českých protestantských intelektuálů v přelomovém období kolem Bílé hory a v následujících letech jejich exilu.
Vzájemné provázání judaismu s izraelskou politikou je příčinou mnoha vnitřních konfliktů a v neposlední řadě ovlivňuje i izraelsko-palestinský spor. Kniha zpracovává toto zajímavé téma, které je ve stínu vztahů mezi izraelskými Židy a Palestinci.
