My, přeživší dívky z pokoje 28, jsme se po válce rozprchly do celého světa a jen hrstka z nás udržovala vzájemný kontakt také po skončení holocaustu. O většině jsme ani netušily, kde bydlí.
Adepti služby na četnických pátracích stanicích museli být pro svoji nadcházející činnost náležitě odborně připraveni. Na Ústředním četnickém pátracím oddělení v Praze proto pravidelně probíhaly odborné pátrací kursy...
Adepti služby na četnických pátracích stanicích museli být pro svoji nadcházející činnost náležitě odborně připraveni. Na Ústředním četnickém pátracím oddělení v Praze proto pravidelně probíhaly odborné pátrací kursy...
Po smrti sv. Vojtěcha v roce 997 nebyl v celých Čechách kněz, který by mohl zastávat biskupský úřad. 7. června 998 se po přijetí biskupského svěcení vydal do Prahy nový biskup Thiddag, císařský kaplan, lékař a benediktin z kláštera v Korvej.
Výpravná publikace mapující přátelský vztah dvou výrazných osobností. Prvního ledna roku 1990 pozval Václav Havel jako nově zvolený prezident do Prahy kromě papeže Jana Pavla II. a Rolling Stones také dalajlamu.
První věrohodná zpráva o českém státu se váže k roku 895 a týká se právě cesty – cesty českého vládce Spytihněva I. z Prahy do Řezna. V následujícím tisíciletí vykonali čeští panovníci stovky cest. Nucená plavba posledního českého panovníka Karla na
Kolektivní monografie Republika ve změnách a trvání přináší kapitoly přibližující čtenářům i v novější době velmi aktuální problematiku promýšlení filozofie českých dějin a hledání idejí a cílů nového státu.
Kniha přináší 24 studií, původně publikovaných časopisecky i knižně. Tematicky se zaměřuje na problematiku husitské Prahy, věnuje se osobnosti Jana Žižky i kultuře a jazyku husitské epochy.
Dvojčíslo časopisu nazvané "Nekonečný příběh s náhlým koncem: Studená válka 1945-1989". Jeho těžištěm je blok šesti původních studií renomovaných zahraničních autorů, které vzešly na konferenci o dějinách studené války uspořádané před dvěma lety v Praze.
Publikace obsahuje 150 fotografií 27 předních českých autorů z bouřlivých lednových dnů roku 1969, které následovaly v Praze po sebeupálení Jana Palacha až do jeho mohutného manifestačního pohřbu.
Monografie, sepsaná k příležitosti 25. výročí sametové revoluce, sleduje fáze „komunistického experimentu“ na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze v širším historickém kontextu.
Knihu doplňuje téměř sto dvacet dobových vyobrazení, starých rytin, iluminací z nejrůznějších kronik a kodexů, vedut, map, stavebních plánů, portrétů, fotografií nejrůznějších rukopisů i staveb, pečetí, soch či náhrobků.