Dvacátý čtvrtý svazek Historického atlasu měst České republiky je věnován Praze-Smíchovu.
Smíchov je již třetím svazkem z mezinárodní řady Historických atlasů měst věnovaný Praze. Souvisle popisuje a na ikonografickém materiálu představuje dějiny města.
Svazek atlasového projektu ke srovnávacím dějinám měst obsahuje textovou i mapovou část k dějinám, historické geografii a kartografii městské části Prahy-Libně.
Devatenáctý svazek Historického atlasu měst ČR zachycuje prostor současných Vinohrad, předměstské obce z poloviny 19. století a města Královské Vinohrady od roku 1879.
Už v 10. století se v pražské kotlině utváří jedna z nejvýznamnějších protourbánních aglomerací střední Evropy, která se ve 13. a 14. století přerodila v pražské souměstí, jehož základní rysy registrujeme dodnes.
Reprezentativní publikace, vydaná k výstavě „Hroby barbarů – Svět živých a mrtvých doby stěhování národů“ představuje archeologický výzkum pohřebiště z 5. století n. l., objeveného v Praze-Zličíně.
První svazek čtyřdílných Pamětí katovské rodiny Mydlářů v Praze, které přibližují životní příběhy kata Mydláře a jeho syna. Jejich čeština je sice archaická, ale váš propad hrdlem dějin bude o to působivější.
Plán spojených měst pražských (Staré Město a Josefov, Nové Město, Malá Strana, Hradčany) a Vyšehradu pořízený v souvislosti s mapováním ke stabilnímu katastru v měřítku cca 1:1300.
Benediktinskému klášteru v Praze Na Slovanech s chrámem Panny Marie a sv. Jeronýma – jedné z prvořadých památek české gotiky – nebyla dosud věnována žádná samostatná uměleckohistorická monografie. Autoři sledují jeho vývoj od založení do současnosti.
Již 3. díl velké řady o pražských hřbitovech zasvěcené zprvu Olšanským hřbitovům, mapuje zdejší část IV. a vedle fotografické dokumentace přináší jak osobní údaje, tak často i medialónky zde pohřbených osob.
Při příležitosti rozsáhlé výstavy v Muzeu hlavního města Prahy nazvané Pražské kavárny a jejich svět vydává nakladatelství Paseka ve spolupráci Muzeem výpravnou obrazovou publikaci věnovanou právě zlaté éře pražského kavárenského života.
Zemský sněm byl místem závažných politických jednání mezi moravskými stavy a panovníkem, která se dotýkala významných záležitostí politických, daňových, vojenských, bezpečnostních či náboženských.