Náš přední znalec raného středověku se ve své práci ponořil do světa mýtů a pověstí, zahalujících počátky českých Slovanů v šestém a následujících staletích.
Autorka předkládá zevrubné sondy zacílené ke vztahu církve a společnosti i k správnímu vývoji v pražském a olomouckém biskupství s důrazem na dobu posledních Lucemburků, jež považuje za vrcholné období české středověké církve.
Autor na příkladech středověkého a současného vnímání
času, prostoru, prožívání dětství a stáří, eschatologie, vztahu k penězům a k uzavírání manželství, jak mnoho mají lidé současnosti společného s lidmi středověku.
Texty poskytují unikátní a velmi zajímavý pohled na dějiny křížových výprav z druhé strany - tedy z muslimské perspektivy, a představují i pestrý obraz rozličných historiografických a literárních stylů typických pro arabské písemnictví.
Sbírka vznikla výběrem těch písemností, které mají prvořadý význam pro politické dějiny středověkého a raně novověkého Českého státu s četnými přesahy do blízkého i vzdáleného zahraničí.
Do druhého dílu byly vybrány texty sepsané až po vítězství křesťanství v římské říši na počátku 4. století, které dobře dokumentují další vývoj hagiografické literatury a zohledňují žánrové a ideové rozrůznění pozdější mučednické literatury.
Bitva u Suchých Krut na Moravském poli, které se věnuje tato práce, patří mezi nemnoho událostí, které lze považovat za skutečné dějinné mezníky a nadlouho určil směr politického vývoje střední Evropy.
Kronika o dobytí Konstantinopole křižáky v průběhu 4. křížové výpravy (1204) a zároveň nejstarší francouzsky psaný historicko-prozaický text, který přežil do moderních časů.
Zlatá bula sicilská sice již po generace náleží k pevné výbavě veřejného prostoru v českých zemích, nicméně jak ukázal novější výzkum, mnohé dosud přejímané závěry v sobě nesly punc letitého zápasu o národní sebeurčení a české státní právo.
Moderní česká edice cestopisných zápisků burgundského šlechtice Guilleberta de Lannoy (1386–1462), který procestoval prakticky celou Evropu a Blízký Východ.
Nejrozsáhlejší soupis informací o všech šlechtických rodech a osobách s šlechtickým predikátem na území zemí Koruny české od roku 1620. Encyklopedie obsahuje přes 10 000 hesel a zmiňuje více než 23 800 šlechtických predikátů.
Archivářka Tajných vatikánských archivů Barbara Fraleová na základě vlastních objevů nově vykládá historii templářského řádu a zvláště okolnosti jejich procesu. S předmluvou Umberta Eca.
