Už v 10. století se v pražské kotlině utváří jedna z nejvýznamnějších protourbánních aglomerací střední Evropy, která se ve 13. a 14. století přerodila v pražské souměstí, jehož základní rysy registrujeme dodnes.
Kolektiv předních archeologů přináší ve velkoformátové knize ucelený přehled pravěkých a raně historických dějin Prahy od starší doby kamenné po vznik českého státu v 10. století. Knihu doprovází na 1 200 ilustrací.
Fascinující výprava do pravěku - Mamuti. Krásná, velkoformátová encyklopedie a nádhernými ilustracemi, která vás nejen provede světem mamutů, ale také vypráví příběhy, vysvětluje a poskytuje spoustu zajímavých faktů.
Na Hradčanském náměstí v Praze stojí několik architektonických klenotů v podobě historických rozlehlých paláců. Během archeologických výzkumů vrstev pod jejich sklepy a hradčanskou dlažbou byly vyzdviženy statisíce keramických střepů.
Výpravný katalog v češtině a angličtině je doplňkem unikátní výstavy Sluneční králové, která se konala v Národním muzeu v Praze od 1. září 2020 do 31. září 2021 a mapovala více než sto let archeologického výzkumu lokality Abúsíru.
Publikace se věnuje významu antické kultury, která zásadně ovlivnila podobu dnešní evropské civilizace. Zvláštní pozornost je zaměřena na řecké vázy – jedinečný doklad řemeslné dovednosti, technologické vyspělosti i společenského života starověku.
Reprezentativní publikace, vydaná k výstavě „Hroby barbarů – Svět živých a mrtvých doby stěhování národů“ představuje archeologický výzkum pohřebiště z 5. století n. l., objeveného v Praze-Zličíně.
V edici Zmizelé Čechy - Prachatice předkládá autorka fotografickou dokumentaci zaniklých památek a jiných nemovitostí města Prachatice a jeho nejbližšího okolí.
Kniha shrnuje údaje o více než 900 pravěkých a raně středověkých depotech nalezených v Čechách, počínaje hromadnými nálezy kamenných nástrojů z mladší doby kamenné a konče denárovými poklady první poloviny 11. století.
Osmé číslo časopisu přináší aktuální zprávy z výzkumů na území české archeologické koncese v Abúsíru a celou řadu zajímavých příspěvků, které spojuje společný jmenovatel – starověký Egypt, jeho historie, archeologie, náboženství a další.
Od roku 2002 působí každoročně v jižní části
Uzbekistánu poblíž městečka Šerabádu mladý tým
archeologů z Univerzity Karlovy v Praze a spolu s
uzbeckými badateli pracuje na zaplňování bílých míst
na pomyslné historické i skutečné archeologické
mapě.
Toto reprezentativní komplexně pojaté populárně naučné dílo shrnuje v jediné knize prakticky všechny poslední poznatky odborníků z nejrůznějších oborů, dotýkajících se nějakým způsobem Karlova mostu.
Kdo byl Viking na Pražském hradě, šla česká archeologie Po stopách nobelistů a kdy začal Pravěk crowdsourcingu? Jak často byla Archeologie na koni a odkud se vzala Žabí stehýnka na pravěkém stole?
