„Přišli jsme za vámi, abychom vám sdělili, že vaše vycestování dnes bylo umožněno.“ S touto pro tisíce uprchlíků z NDR vysvobozující větou tehdejšího ministra zahraničních věcí Hanse-Dietricha Genschera z 30. 9. 1989 je Lobkowiczký palác.
Praha je krásná, stověžatá, kulturní… Ale také úrodná. A požitkářská. Byla taková v minulosti, tedy v těch šťastnějších časech, a je i dnes. Svědčí o tom i obnovené pražské vinice.
Publikace představuje tento jedinečný a nesmírně rozsáhlý soubor všech slohových období zahrnující téměř 1400 kulturních památek (z toho 23 národních) představuje nejpodstatnějšími typy významných staveb.
Kniha Teorém kamenné zahrady unikátním způsobem mapuje prostředí střešovického ateliéru Bohumila Kafky s přilehlou zahradou, přičemž hranice mezi oběma prostory je nejasná a propustná.
Zatímco jiná města skrývají svoji tvář v mlze a mlčení, město nad Vltavou září jedinečnou krásou, kterou sem přineslo několik generací stavitelů, původem z nevelké oblasti na severu Itálie.
Počátkem 20. století se v Praze přihodilo cosi výjimečného. Tehdy opěvovaný i zatracovaný kubismus, každopádně poslední vážně míněný moderní umělecký směr, zde utvořil svébytný proud.
Na přelomu 19. a 20. století prochází Praha zásadní proměnou: stává se opět reprezentačním centrem života českého národa a vyrůstá ve velkoměsto s požadavky modernosti, jež se ovšem neobejde bez rozsáhlejší asanace pražského Starého Města.
Reprezentativní publikace předního fotografa architektury Pavla Štechy obsahuje přes čtyři sta fotografií jeho rodného města, členěných do osmi kapitol. Vychází v česko-anglickém jazyce.
Kniha 1912, vycházející u příležitosti výstavy k stoletému výročí otevření Obecního domu, má podobu mozaiky mapující rok 1912, který byl doslova nabit přelomovými událostmi.
Monografie známého architekta Zdeňka Lukeše a fotografky Ester Havlové, která pojednává o Šupichových domech, které se nachází na rohu Štěpánské ulice a Václavského náměstí v Praze.
Dům U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí vnímáme jako jeden z mála autentických středověkých domů Prahy. Jeho dnešní podoba je však dílem až relativně nedávné rekonstrukce, která byla zahájena v 70. letech 20. století a trvala téměř dvacet let.
Pražské Jižní Město je opředeno mnoha mýty a pověstmi, je to území protikladů i nečekaných překvapení, svět tak trochu sám pro sebe, přesto je neoddělitelnou součástí metropole.