Výsledek pro: Praha

Publikace obsahuje 150 fotografií 27 předních českých autorů z bouřlivých lednových dnů roku 1969, které následovaly v Praze po sebeupálení Jana Palacha až do jeho mohutného manifestačního pohřbu.

Kolektiv historiků z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze sleduje politické dějiny SSSR v kontextu porevolučních ekonomických a sociálních změn.

Publikace shrnuje příspěvky z mezinárodního workshopu konaného v listopadu 2011 v Praze. Seminář se zabýval tématem šoa/holokaustu v literatuře, v divadle a filmu v padesátých a šedesátých letech. Příspěvky vycházejí v anglickém a německém jazyce.

Československá exilová vláda po svém návratu do Prahy řešila nelehké ekonomické, politické, morální a další úkoly v rozjitřené poválečné době, včetně vnitřního boje o moc ve vládě samé.

Kniha Instituce Evropské unie a Lisabonská smlouva, připravená autorským kolektivem z katedry západoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, analyzuje z perspektivy nového institucionalismu změny Evropské unie...

Dialog Karla Hvížďaly, novináře-zvědavce z Prahy, s Jiřím Přibáněm, právním filosofem z britského Cardiffu, nad uzlovými body naší historie, ku příležitosti 100. výročí republiky, v širokém teritoriálním i časovém kontextu od 9. do 21. století.

Cestovatel, novinář a spisovatel Patrick Leigh Fermor se v zimě roku 1933 vydal na cestu Evropou. Z Nizozemí přes Německo, Prahu, Vídeň putoval, většinou pěšky až do Istanbulu. Své deníkové záznamy později literárně zpracoval a roce 1977 vydal.

Publikace je věnována osudům příslušníků československé zahraniční armády na Západě, kteří byli zároveň absolventy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Válečné i poválečné osudy těchto mužů nelze žádným způsobem zobecnit - každý je jiný.

Záznam jednání mimořádného sjezdu Komunistické strany Československa, který se sešel následující den po sovětské okupaci – 22. srpna 1968 – v jedné z budov továrenského komplexu ČKD v Praze-Vysočanech.

Sborník příspěvků z 6. ročníku semináře k dějinám Židů v Čechách, který uspořádalo v říjnu 2016 Židovské muzeum v Praze ve spolupráci se Státním oblastním archivem v Litoměřicích a Státním okresním archivem Chomutov se sídlem v Kadani.

Sborník příspěvků ze stejnojmenného mezinárodního kolokvia, konaného 25.-27. 4. 2012 v budově Archivu hl. města Prahy.

Ve třetím a posledním svazku svých Pamětí zachytil profesor František Weyr (1879-1951) život v Praze za druhé světové války, popsal své působení v Brně na obnovené Právnické fakultě v letech 1945-1948, vylíčil průběh únorového převratu.

V publikaci o vývoji Německé univerzity v Praze v letech 1939 až 1945 autorka detailně zaznamenává její postupnou arizaci a &qoutzglajchšaltování&qout ve smyslu nacistické ideologie.

Oslnivý společenský vzestup od bezvýznamného vladyckého rodu po nejbohatší panský rod v Čechách s aspirací na českou královskou korunu, tak lze ve zkratce charakterizovat působení na dějinné scéně rodu Smiřických ze Smiřic.

Publikace Horké krize studené války je věnována časovým úsekům mezinárodních vztahů, kdy svět stanul na prahu globálního ozbrojeného konfliktu. První berlínská krize, suezská krize, korejská válka a karibská krize.

Výpravná fotografická monografie Jiřího Koliše o předním českém fotografovi 19. století Františku Fridrichovi 1829 – 1892. Kniha obsahuje více než 800 unikátních fotografií a dobových dokumentů nejen z tehdejší Prahy.

Výpravná fotografická monografie Jiřího Koliše o předním českém fotografovi 19. století Františku Fridrichovi 1829 – 1892. Kniha obsahuje více než 800 unikátních fotografií a dobových dokumentů nejen z tehdejší Prahy.

Autor ve své průkopnické studii ukazuje, že protižidovská politika byla nejen řízena z Berlína a určována okupanty, ale často ještě urychlována českou vládou nebo místními úřady.

Prokop Tomek a Ivo Pejčoch, pracovníci Vojenského historického ústavu v Praze, zpracovali dosud opomíjené historické téma, problematiku vynuceného pobytu sovětských jednotek v Československu.