Kolektivní monografie podává dějiny tzv. reálného socialismu prostřednictvím netradičně pojaté historie vybraných metropolí střední Evropy jak státního, tak národního významu.
Autorka předkládá zevrubné sondy zacílené ke vztahu církve a společnosti i k správnímu vývoji v pražském a olomouckém biskupství s důrazem na dobu posledních Lucemburků, jež považuje za vrcholné období české středověké církve.
Milan Sekanina se ve své studii Kdy nám bylo nejhůře? pokusil o analýzu příčin, průběhu a možných východisek z velké hospodářské krize 30. let minulého století v Československu.
Jehuda Leva ben Besalel, pražský Maharal (asi 1525–1609),
je v obecném povědomí znám jako tvůrce golema.
Legendy jsou ovšem odrazem jeho významu jako náboženského
filozofa.
Předkládaný sborník je výsledkem několikaleté práce Česko-ruské komise historiků a archivářů, jejíž vědecký zájem se soustřeďuje především na neprozkoumané či zkreslené a falzifikované otázky novodobých a soudobých dějin.
Mnichovská dohoda patří k nejstudovanějším otázkám a problémům československých dějin. Kniha známého německého historika Detlefa Brandese na její prehistorii nahlíží očima obyčejných sudetských Němců.
Od narození Karla IV. uplynulo sedm století a my si tohoto výjimečného panovníka připomínáme jako osobnost, která měla pro rozkvět zemí Koruny české nezpochybnitelný význam.
Československá republika se ve dvacátých letech stala jednou z hlavních cílových zemí mnohonárodnostní vlny exulantů prchajících z území bývalého carského impéria před následky bolševického převratu.
Autor na příkladech středověkého a současného vnímání
času, prostoru, prožívání dětství a stáří, eschatologie, vztahu k penězům a k uzavírání manželství, jak mnoho mají lidé současnosti společného s lidmi středověku.