Dne 8. září 1968 se na varšavském Stadionu Desetiletí zapálil na protest proti účasti polských jednotek na okupaci Československa Ryszard Siwiec. V této knize jsou česky poprvé publikovány takřka všechny dostupné archivní dokumenty o tomto protestu.
Sborník mapuje situaci v Československu a v dalších komunisty ovládaných
zemích, hnutí odporu, které se v nich zformovalo, či osudy odbojových skupin a jednotlivců z jejich řad.
Výpravná publikace vychází při příležitosti sedmistého výročí nástupu Jana Lucemburského na český trůn následně po jeho sňatku s českou princeznou Eliškou Přemyslovnou.
Jako dítě vzhlížel s obdivem Peter Thomas Heydrich ke svému strýci Reinhardovi, vysokému důstojníkovi SS a šermíři, šéfovi bezpečnostní policie a houslistovi. Jenže po válce přišlo vystřízlivění.
Ojedinělý průvodce se zabývá historií vzniku stavby a podává výklad esoterní symboliky, která v centru města, na veřejném místě, dosud nepoznána přečkala šest století.
Ojedinělý průvodce se zabývá historií vzniku stavby a podává výklad esoterní symboliky, která v centru města, na veřejném místě, dosud nepoznána přečkala šest století.
Práce anglického historika obsáhla období od secese až k počátkům jednadvacátého století. Zaobírá se klíčovými událostmi Evropy nedávno skončeného věku, které zařazuje do širších světových souvislostí.
Sborník přináší sedm příspěvků předních českých a německých historiků na téma Mnichov 1938 – Roberta Kvačka, Václava Kurala, Hanse Henninga Hahna, Evy Hahnové, Miloše Trapla, Ladislava Kudrny a Zdeňka Hazdry.
Anglický filozof a politolog John Gray ve svých esejích pokračuje ve vytříbeném, přitom však velmi břitkém, až nelítostném odhalování klamné iluze lidstva, která se nazývá víra v pokrok.
Velkolepá publikace, která navazuje na stejnojmennou výstavu, podrobně zachycuje jeden z nejdůležitějších kulturních a uměleckých proudů Evropy 14. a počátku 15. století.
Známý publicista B. Svoboda s pomocí materiálu soustředěného zesnulým církevním historikem J. V. Polcem vylíčil život statečného českého kardinála od jeho mladosti v Plzni až po jeho činnost v roli pražského arcibiskupa a českého primase.
Tématem sborníku je kolektivizace venkova v Československu, kterou vládnoucí Komunistická strana Československa prosadila podle radikálního sovětského vzoru po únoru 1948.
Paměti rozhlasového reportéra jsou jedinečnou a nesmírně čtivou výpovědí o životě v Československu padesátých a šedesátých let. Součástí knihy je CD s reportážemi autora z pražských ulic 21. 8. 1968.
Kolmanovy paměti představují nejen cenné historické svědectví, ale i sondu do osobnosti „revolucionářů první hodiny“, kteří přišli do revoluce s etickými nároky a ideály a kterým se nepodařilo zabránit degeneraci systému, jejž sami pomáhali budovat.