Monografie věnovaná Františku Cubrovi, jednomu z nejvšestrannějších českých architektů 20.století, autorovi Československého pavilónu na EXPU 58 v Bruselu.
Kniha filmového historika Ivana Klimeše sleduje formování postoje státu ke kinematografii po dobu pěti desetiletí od vynálezu filmu, a to v rovině politické, hospodářské i kulturní.
Již třetí monografie předního české tvůrce současné humanistické fotografie vydaná v nakladatelství Torst přináší dosud nejobsáhlejší knižní soubor jeho fotografií.
Články a rozhovory s lidmi, jimž ani těžký zdravotní handicap nezabránil žít aktivně, ale také s těmi, kteří do světa lidí s postižením vstupují s vůlí pomáhat, a to včetně některých známých osobností.
Rozsáhlé paměti novináře Stanislava Budína (1903–1979), který byl mimo jiné šéfredaktorem legendárního časopisu Reportér. Patřil také k prvním signatářům Charty 77.
Kniha čtenářům podrobně a důvěrně otevírá období let 1901 až 1902, které bylo pro Františka Bílka a jeho snoubenku Bertu Nečasovou dobou silného milostného vzplanutí, očekávání a nadějí na společný život.
Kniha upozorňuje na opomíjený experimentální a inovativní potenciál ornamentalismu mezi lety 1880 a 1930 (tj. od kritické recepce historismu přes secesi, ranou modernu a avantgardu až k meziválečnému modernismu).
Publikace Skupina 4 1966 – 2006/2007 vychází ke čtyřicátému výročí od založení výtvarné Skupiny 4, která se již krátce po svém vzniku v roce 1966 stala pojmem ve výtvarné kultuře tehdejšího Československa.
Je to kniha o rekordmanovi českého filmu. Nikdo u nás nezvládl tolik rolí jako on. Kdyby se celuloidový pás snímků, ve kterých hrál Theodor Pištěk, natáhl na zem, sahal by z Prahy až do Paříže.
Svazek představuje rozsáhlý cyklus fotografií nejvýznamnějšího českého fotografa Josefa Sudka, o kterém lze bez nadsázky, že dnes patří k největším hodnotám světové fotografie.
Monografie je věnována neobyčejné osobnosti Adolfa Kajpra SJ, muže, jehož mezi věřícími katolické církve provází pověst světce a mučedníka. Představuje jeho životní osudy i jeho bibliografii a předkládá svědectví pamětníků.
Zita Kabátová, poslední žijící legenda předválečného a válečného českého filmu, se po úspěšné knize vzpomínek na svou hereckou dráhu obrací ke čtenáři s pohledem na dobu, kterou zjednodušeně nazýváme první republika.
