V Pamětech spisovatele Broučků přibližuje Jan Karafiát svůj bohatý života – své dětství v Jimramově (tedy po staru Imramově, jak jej sám nazývá), studia v cizině i následné působení v Čechách a na Moravě.
Karel Horký (1879–1965) je znám především jako novinář a fejetonista, byl rovněž autorem několika dramat a vydal čtyři knihy básní. První díl jeho dvojdílných pamětí začíná líčením dětství prožitého ve východočeském městečku Ronově nad Doubravou.
Přicházejí vlci - ilustrovaná kronika návratu vlků do České republiky. Nádherné ilustrace Karolíny Wellartové jejíž ilustrace vlků byly doposud známé především na severoamerickém kontinentu, doplňuje text Jiřího Beneše...
Ve Sborníku 2020 najdete tyto příspěvky: Lubomír Melen: Průběh zajišťování stavby a průjezd říčně-námořních plavidel z loděnice Chvaletice plavebními komorami při transportu na Labi; Dipl.Ing. Johannes Hirsch...
Publikace se zabývá problematikou žen v československých
vojenských jednotkách v SSSR (1942–1945), které
působily především ve zdravotní službě, u spojařů,
jako administrativní pracovnice a jako protiletadlové
dělostřelkyně.
184-stránková barevná povídková antologie, na které se sešli tvůrci ze čtrnácti různých zemí světa – včetně České republiky! Ano, je to poprvé, kdy čeští autoři píšou a kreslí Batmana – snad tu nejslavnější a nejpopulárnější z komiksových postav.
Inne Hare je básnířka a fotografka žijící střídavě v České republice a v zahraničí. Ve své knize čerpá nejen ze svého milostného života, ale na náhrdelník slov navléká také květy své bohaté fantazie.
Naruto, Sakura a Kakaši se konečně shledávají se Sasukem. Jsou dospělejší a víc než kdy dříve pronásledováni odpovědností i odkazy minulosti. Podaří se bývalým přátelům najít společnou řeč, nebo jejich setkání skončí soubojem na život a na smrt?
Toto číslo se zaměřilo na rod Lichtenštejnů, který je součástí českých dějin několik staletí. Soužití to nebylo vždy jednoduché, ať šlo o roli Karla z Lichtenštejna v době stavovského povstání, anebo o majetkové spory s československým státem.
V červenci 1951 schválila OSN Úmluvu o právním postavení uprchlíků. Ženevská konvence se stala základem mezinárodního uprchlického režimu, jenž platí dodnes. I proto se ĎaS 5/22 věnoval problematice azylu v nesvobodném východním bloku.