Kolem roku 1900 se na umělecké scéně v Čechách prosazuje moderna. Proces české národní emancipace vrcholí a sebevědomé české umění se více otevírá západnímu světu.
Kniha se soustřeďuje na veřejné stavby, které převážně vznikaly v Brně ve 20. letech 20. století. Jejich vznik je úzce svázán s rozpadem rakousko-uherské monarchie a se společenskými změnami, které se odehrály v samotném Brně.
Na co všechno myslíme, když mluvíme o německé architektuře a o vlivu německého kulturního prostředí? Lenka Kerdová si tuto otázku položila nad početným souborem domů, které v Praze mezi dvěma světovými válkami navrhli německy mluvící architekti.
V Ústí nad Labem se ve dvacátých a třicátých letech 20. století odehrál jeden z nejpozoruhodnějších příběhů československé meziválečné komunální architektury a urbanismu.
Kniha obsahuje reprint původního německy psaného originálu (Lipsko 1915), který je doplněn Grotteho dokumentárními fotografiemi, kresbami, plány a životopisem.
Publikace přispívá k obohacení veřejného prostoru příběhem slavného hotelu, jehož útrobami kráčely dějiny a mezi jehož zdmi se odehrávaly světlé i tmavé momenty české a československé historie.
Výpravná publikace, přibližující českou společnost v době třicetileté války, obsahuje velké množství obrazových reprodukcí s obsáhlými komentáři, jež tvoří výklad souběžný s hlavním textem.
Texty historika umění Petra Kováče doplňují studie nejvýznamnějších znalců evropského umění 12. a 13. století z České republiky, Francie, Německa a USA. Kniha obsahuje také antologii středověkých dokumentů, které se týkají stavební a umělecké praxe.
Výchozím bodem publikace je emancipační potenciál ženských protagonistek moderny a Bauhausu, jejich role a úspěchy na příkladech z České republiky, Německa, Polska, Maďarska a Estonska v posledních více než sto letech.
Kláštery na hranicích a za hranicemi Čech představují doplněné a rozšířené vydání třetího dílu souboru Dějin cisterckého řádu v Čechách (1142–1420), který původně vyšel v roce 2009.
Tři renomovaní čeští autoři se v knize, jejímž prvotním impulzem bylo sté výročí založení Bauhausu, vypořádávají s fenoménem této německé moderní umělecké a průmyslové školy každý po svém a z různých perspektiv.
Publikace představuje doposud opomíjený segment kulturního dědictví specifického regionu na hranici dnešní České republiky a Polska – měšťanský dům v období renesance.
„Přišli jsme za vámi, abychom vám sdělili, že vaše vycestování dnes bylo umožněno.“ S touto pro tisíce uprchlíků z NDR vysvobozující větou tehdejšího ministra zahraničních věcí Hanse-Dietricha Genschera z 30. 9. 1989 je Lobkowiczký palác.
Kniha je již druhý výběr z textů věnovaných architektuře, které autor Zdeněk Lukeš publikoval v sobotní příloze Orientace v Lidových novinách, tentokrát většinou v letech 2013–2016.
