Hluboko v šumavských hvozdech, na česko-německém pomezí, uprostřed lesa poblíž Bodenmais žije člověk, který dokáže komunikovat se zvířaty.Lesní muž s medvědí postavou, plnovousem, v zeleném plstěném klobouku a často i s veverkou nebo kunou na rameni.
Kniha zpracovává doposud neznámou problematiku pronásledování židovského obyvatelstva české i německé národnosti v bývalých pohraničních oblastech Československa v období, kdy byla tato území násilně přičleněna k třetí říši.
Léto 1990: Několik málo týdnů po pádu Železné opony se v jednom jihočeském hostinci setkávají dva přátelé z mládí z Českých Budějovic – německý lékař Karl Tomaschek a český inženýr Jan Hadrava.
Kniha Umění z NDR. Dědictví na obtíž? je vůbec první publikací v českém jazyce, která se zabývá výtvarným uměním někdejší Německé demokratické republiky.
V nacistickém Německu bylo jen v Drážďanech mezi lety 1934-1945 popraveno gilotinou 892 Čechoslováků. Většina z nich se aktivně stavěla proti německé okupaci. Dvojjazyčná česko-německá kritická edice obsahuje životopisy odsouzených k smrti.
Jedná se o první český překlad díla. Zrcadlové česko-německé vydání je opatřeno předmluvou a poznámkami v obou jazycích, kniha je doplněna ilustracemi.
Kniha Leipsche přináší výsledky orálně-historické sondy mezi rodáky z České Lípy německé národnosti, kteří byli z města odsunuti po roce 1945. Obsahuje příběhy osmi pamětníků, kteří zde prožili dětství a mládí.
Období takzvané sudetské krize roku 1938 vnímáme jako okamžiky prohry, potupy a zrady. To je ale jen jeden úhel pohledu, ten, který reflektuje konečný výčet ztrát. Ztrát územních, hospodářských, lidských i morálních.
Práce je věnována v českém prostředí takřka neznámému
fenoménu z let druhé světové války, v jehož rámci německé
úřady evakuovaly děti z průmyslových měst na západě a
severozápadě Německa, ohrožených leteckým
bombardováním.
Román nositele Nobelovy ceny uzavírá tzv. Gdaňskou trilogii, která patří k základním dílům německé poválečné literatury. Psí roky jsou co do rozmanitosti a sugestivity literárního tvaru považovány za vrchol spisovatelovy tvorby.
Monografie o Vilému Flusserovi, který patří mezi
nejvýznamnější filozofy 2. poloviny 20. století,
se zabývá nejen osudem tohoto českého rodáka
a zároveň světoobčana, který prožil většinu života
v Brazílii a také ve Francii či v Německu.
Katalog vyšel ke stejnojmenné výstavě Dům a socha jednaosmdesátileté sochařky Barbory Blahutové, jejíž tvorba není v Česku příliš známá, neboť od 70. let žila v Německu a Itálii.
Texty historika umění Petra Kováče doplňují studie nejvýznamnějších znalců evropského umění 12. a 13. století z České republiky, Francie, Německa a USA. Kniha obsahuje také antologii středověkých dokumentů, které se týkají stavební a umělecké praxe.